Edib Jaganjac: Sarajevská princezna

3. únor 2017

V létě 1993 svět napjatě sledoval osud malého děvčete, které BBC pojmenovalo Sarajevská princezna. Pětiletá Irma Hadžimuratovićová byla zraněna během bombardování Sarajeva. Děvče bylo převezeno do nemocnice a dostalo se do rukou mladého chirurga Ediba Jaganjace, který bojoval ze všech sil o jeho přežití.

POSLOUCHEJTE RADIOKNIHU >>

Edib Jaganjac zůstal tehdy v Sarajevu sám – svou manželku a dvě dcerky musel poslat pryč z města, aby se zachránily. Aniž by lpěl na vlastním životě, pracoval ze všech sil v otřesných podmínkách státní nemocnice bez elektrického proudu, bez potřebných léků a dalšího vybavení, tak aby svým pacientům prospěl, jak jen bylo možné. Současně působil jako styčný důstojník ministerstva zdravotnictví.

V knize vypráví o svých prožitcích, o situaci Sarajeva, jemuž ani veškeré zapojení mezinárodních humanitárních organizací a OSN, stižených byrokracií a dalšími neduhy, moc nepomáhalo. I to patří k otřásajícím svědectvím této románové výpovědi. A malá Irma – statečné děvčátko, které zprvu vypadalo jako docela zdravé – na to vše s postupujícím časem víc a víc doplácelo.

Autor tohoto autobiografického románu, doktor Edib Jaganjac, od roku 1993 působí na Traumatologickém oddělení Chirurgické kliniky 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze a ve Fakultní nemocnici Praha-Motol. Jeho vyprávění o situaci civilistů za války je bohužel aktuální i dnes.

Desetidílnou četbu na pokračování připravila pro rozhlas Blanka Kostřicová. Čte Martin Siničák, herec Národního divadla Brno a držitel Ceny Thálie za rok 2014. Dramaturgie Alena Blažejovská, režie Radim Nejedlý. Knihu přeložil do českého jazyka Dušan Karpatský.

Doktor Edib Jaganjac se svou knihou Sarajevská princezna
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

Karel Klostermann Ze světa lesních samot

Ze světa lesních samot

Koupit

Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa.