Dvě nešťastná výročí

Když jí přišli vyklidit jednotky policie OSN, bez kladení odporu odešli do předem připravených policejních vozů. Okupační stávkou chtěli Srbové zabránit tomu, aby do budovy došli albánští, tedy z jejich pohledu nelegální zaměstnanci. Policie OSN také z budovy odstranila dvě srbské státní vlajky. Při pokusu odvézt zatčené osoby do vězníce však občané Mitrovice vozy obklíčili a zasypali je kamením a molotovovými koktejly. Dvě vozidla policie OSN a KFORu byla zničena.

Na místo bojů dorazily lépe vyzbrojené jednotky KFOR. Přesto se Srbům podařilo z policejních vozidel zachránit zatčené ze soudní budovy. Mitrovické nemocnice hlásí 100 raněných, 70 Srbů a 30 policistů z nichž 22 byli Poláci. Situaci se naštěstí podařilo během noci uklidnit. Srbští žáci však dnes nešli do škol jako připomínku násilnosti z albánské strany, které začaly 17. března před 4roky. Šlo o čtvrté výročí, kdy albánští chuligáni několik zabíjeli Srby a plenili jejich majetek. Mezinárodní jednotky KFOR zvládly vlnu násilí až po třech dnech.

Ale zpět ke včerejším nepokojům. Policii OSN bylo večer nařízeno, aby se ze Severní části Mitrovice stáhla, zatímco lépe vyzbrojené a lepším mandátem disponující jednotky KFOR v krizovém městě zatím zůstávají.

Srbský prezident Boris Tadič varoval jak kosovské Srby tak policii OSN a KFOR před zbytečného užívání násilí. Jenže osoby, které vyváděla policie z okupované budovy soudu žádný odpor nekladly. Nepokoje vypukly až poté, co se na vozy police OSN a KFOR vrhli rozzuření srbští demonstranti. Teprve potom policie proti nim užila gumové projektily a slzný plyn. Za eskalaci násilí byli tedy spíše odpovědní mitrovičtí Srbové.

Vláda v Bělehradě pochopitelně z odpovědnosti obvinila KFOR. Vše prý vyplývá z toho, že OSN, která Kosovo spravuje od roku 1999, neví zda na základě rezoluce Rady bezpečnosti OSB č. 1244 v nově vzniklém státě zůstane, nebo bude postupně nahrazena misí EULEX Evropské unie, jejíž mandát je však zatím pochybný.

Vše teď vypadá jako součást tzv. Akčního plánu Bělehradu po odtržení Kosova, jehož skutečný obsah znají jen nejužší vládní kruhy a kterému jsou připisovány vleklé incidenty na severu Kosova. Připomeňme například události před 14 dny, kdy srbští železničáři nejprve zablokovali vlak kosovských železnic, jedoucí přes část ovládanou Srby a lakonicky sdělili, že se znovu stali součástí železnic Srbska. Po možných jednáních jsou ochotni přes v uvozovkách "své" území umožnit nákladní přepravu. Tu osobní prý až poté, co vagóny dosáhnou standardů požadovaných v celém Srbsku. Ani premiér Koštunica, ani vláda však o obsahu tajného dokumentu nemluvili a odpovědnost za incidenty v Srbsku a v Kosovu odmítají.

A takových podobných drobných naschválů mohou být desítky. Něco na způsob věčně se škorpících rodin Nováků a Bartáčků z filmu Zítra to roztočíme. Jenže v Srbsku a v Kosovu jde většinou o násilné akce za použití zbraní.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .