Dvě asijské supervelmoci proti sobě. Na sporné hranici s Čínou zemřelo dvacet indických vojáků
Při pondělním incidentu na sporné hranici s Čínou zemřelo 20 indických vojáků. Ke střetu došlo v hornaté oblasti Ladákhu. Katarská stanice Al-Džazíra rekapituluje, co mu předcházelo. Vztahy obou velmocí hodnotí také asijský zpravodaj Českého rozhlasu David Jakš.
O převážně neobydlenou oblast se obě asijské supervelmoci přou už po desetiletí. V roce 1962 kvůli himalájské hranici dokonce vedly krátkou válku. Napětí mezi Indií a Čínou eskalovalo v květnu. Indičtí představitelé uvádějí, že čínští vojáci překročili hranice na třech různých místech, postavili si stany a strážní stanoviště a ignorovali výzvy k odchodu.
Už 9. května došlo mezi několika indickými a čínskými vojáky ke srážce, při které bojující použili pěsti a kameny. V následujících dnech Číňané podle indických představitelů narušili demarkační linii i západně od místa prvního střetu a Indie do oblasti povolala další vojenské jednotky.
Čtěte také
Minulý týden obě strany zahájily rozhovory, které ale nevedly k úspěchu. Podle indických zpráv se zdá, že Indie Číně přenechala kontrolu nad územím, které čínská armáda v posledních týdnech obsadila, zvláště nad severním břehem nejvyššího himalájského jezera Pangong Tso a částí strategicky významného údolí řeky Galwan.
Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Čao Li-ťien ovšem tvrdí, že to byli Indové, kdo v pondělí dvakrát překročil hranici, „provokoval a napadl čínské vojáky, což vedlo k závažnému střetu mezi pohraničními silami obou stran“.
Největší indický anglojazyčný deník Times of India ve svém středečním redakčním komentáři k incidentu píše, že je to patrně součástí strategie, která má Indii připomenout její slabiny. Peking tak chce Indii zabránit, aby spolu s ostatními zeměmi požadovala nezávislé vyšetřování původu nového koronaviru. Pokud Peking Indii donutí, aby ustoupila, bude to zároveň pro sousední země silný signál, kdo má v Asii poslední slovo.
Naopak z úvodníku čínského oficiálního deníku Global Times se dozvídáme, že za incident může Indie, která v těsném sousedství hranic buduje různá zařízení, přičemž část z nich se nachází na čínské straně demarkační linie. Když se čínští vojáci pokoušeli své indické protějšky zastavit, opakovaně došlo ke srážkám.
Co je důvodem napětí mezi Indií a Čínou? Na záznamu z vysílání si můžete poslechnout, jak situaci vysvětluje asijský zpravodaj Českého rozhlasu David Jakš. O napětí píší také zahraniční deníky, těmi listuje Martina Mašková a Zdeněk Novák. Celý přehled si můžete poslechnout z audiozáznamu.
Související
-
Z Číny může přijít odveta, varují tchaj-wanské i čínské deníky před Vystrčilovou cestou
Tchaj-wanské i čínské deníky hodnotí úterní rozhodnutí předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) navštívit Tchaj-pej. Píší o odvaze i hrozbě čínské nemilosti.
-
Pevninská Čína opět zesiluje tlak na Hongkong, píše South China Morning Post
V Hongkongu mnozí doufali, že je po měsících pouličních protestů a čínské epidemii koronaviru čeká konečně chvíle klidu. Mýlili se.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.