Dusno kolem Chrámové hory v Jeruzalémě
V Jeruzalémě v poslední době probíhají střety mezi tamějšími Araby a izraelskou policií, v nichž často figuruje i Chrámová hora posvátná pro judaismus i islám. Má totiž zvláštní status, který se nelíbí řadě židů.
Už několik měsíců probíhají v Jeruzalémě násilnosti místních Arabů a jejich potyčky s izraelskou policií; došlo i ke dvěma útokům na civilisty, které si vyžádaly dva mrtvé.
Nepokoje se nakonec vždy přenesou i na Chrámovou horu a situace se ještě víc vyhrotí – Zeď nářků, její západní stěna, je nejposvátnějším místem judaismu, zatímco muslimové horu považují za třetí nejposvátnější místo islámu a pravidelně, ale falešně obviňují Izrael, že ohrožuje tamější mešity.
Chrámová hora je tradičním předmětem sporu izraelsko-palestinského konfliktu, přestože v podstatě patří muslimům.
Po sjednocení Jeruzaléma v šestidenní válce v roce 1967 vítězný Izrael souhlasil, že mešity Skalní dóm a Al-Aqsá na Chrámové hoře ponechá pod islámskou správou jordánského ministerstva náboženských záležitostí. Vrchní židovští rabíni rozhodli, že věřící židé na horu nesmějí, protože by mohli nechtěně šlápnout na místo někdejší nejsvětější svatyně Prvního či Druhého židovského chrámu. Žid, který se na hoře pomodlí, je dokonce zadržen izraelskou policií.
To se nelíbí pravici, která požaduje povolení židovských modliteb na hoře. Jelikož Izraelci ji stejně jako turisté v určitých dnech smějí navštívit, občas se tam vypraví i pravicoví aktivisté s cílem pomodlit se. Muslimové to považují za provokaci a vyvolávají střety.
V době současných nepokojů se dokonce zabarikádovali v mešitě Al-Aqsá, izraelská policie ji vyklidila a palestinská samospráva jako vždy Izrael obvinila z ohrožování muslimských svatých míst. Minulý týden pak izraelský Arab postřelil pravicového rabína, který právo židů modlit se na Chrámové hoře obhajuje.
Po tomto útoku požadavek povolení židovských modliteb ještě zesílil. Když se však aktivisté chystali uspořádat pochod na horu, izraelský premiér Binjamin Netanjahu prohlásil, že její status quo zůstane zachován. Každé jeho narušení by vyvolalo protesty a násilnosti muslimů na celém světě.
Posvátnost hory v islámu je přitom sporná. Zatímco v židovské Tóře je o Jeruzalému skoro 700 zmínek, v Koránu se vyskytuje jen jediná a pouze implicitní a řada středověkých islámských učenců měla k přehnanému uctívání města vážné výhrady. To ale nic nemění na tom, že jeruzalémská Chrámová hora zůstává „nejcitlivějším kilometrem čtverečním na světě“, jak řekl Netanjahu.
