Důležité není portfolio, ale vliv, říká komentátor Houska. Síkela podle něj může v Bruselu uspět

Může ještě kritérium genderu ovlivnit vyjednávací pozici Česka o vlivný post v Evropské komisi?

Neřekl bych. Podle mých informací premiér Petr Fiala (ODS) nebo jeho lidé předjednali s von der Leyenovou a s jejím kabinetem, že Česko nenabídne ženu. A to s odkazem na to, že dříve do Komise ženu vyslalo.

Čtěte také

Proč Unie zaostává? „Málo se spoléhá na trh,“ soudí ekonom. „Sociální stát je hodnota,“ namítá expert

Konec konců Věra Jourová (dříve ANO) v Evropské komisi sloužila posledních deset let a jsou státy, které nikdy zatím neměly eurokomisařku-ženu, třeba Slovensko. Takže český argument je: Chápeme, že je tlak na genderovou vyrovnanost, ale nechť se snaží i jiní.

Například Polsko je vlivný a lidnatý členský stát, nová vláda Donalda Tuska se sbližuje s Evropskou unií a jeho zkušený spolupracovník, dosud diplomat Piotr Serafin, má dostat na starost rozpočet, aspoň takové jsou zprávy světových médií. Jaké vlivné ekonomické portfolio by se Česka mohla týkat? Energetika, společný trh, doprava?

Předně asi řeknu, že jakékoliv portfolio to nakonec bude, tak vládní koalice bude tvrdit, že je zásadně významné, a opozice bude tvrdit, že to je zbytečnost a neúspěch. To musíme mít na paměti.

V úvahu připadají doprava nebo energetika, která asi bude umístěna v balíčku spolu třeba s environmentálními záležitostmi – a ten výsek energetiky by mohl mít Jozef Síkela (STAN).

Těžko můžeme cílit na ještě víc vlivná ekonomická portfolia, jako je třeba rozpočet, hospodářská soutěž, to je podle mě mimo naše možnosti.

Možná by ale mohlo Jozefu Síkelovi nahrát to, že se už věnoval třeba cenám energií, což byla agenda českého předsednictví, i třeba konkurenceschopnosti. Jsou to jeho témata a mají to být i témata příští Evropské komise.

Ano, to je fakt. Jde o osobnostní kapacity Jozefa Síkely, na co by se hodil, a tahle témata by mu logicky konvenovala. Že bude Ursula von der Leyenová předsedkyně a Kaja Kallasová bude mít zahraniční věci, to jsou už rozdělené kompetence.

Každý další stát chce vlivné portfolio a většina z nich právě ekonomické, takže na konci bude z definice někdo zklamán.

Vlivný hráč

Mohl by Síkela, pokud uspěje v „konkurzu“ na člena Evropské komise v Evropském parlamentu, být vlivným hráčem, který přispěje k tomu, aby se zvýšila konkurenceschopnost českých firem na světových trzích? To mimo jiné avizoval jako svou agendu.

Přesně tak. To je na něm, protože není důležité až tak konkrétní portfolio, byť se to neustále v politice i v médiích omílá. Ale Evropská komise rozhoduje jako celek, něco jako česká vláda, a i na zasedání české vlády může ministr pro rezort X tak říkajíc kecat do agendy komukoliv jinému. Vláda i Komise rozhoduje jako celek, hlasuje.

Čtěte také

Kallasová šéfkou unijní diplomacie? Estonskou premiérku našla Unie ve správný čas, píše Bloomberg

Takže i eurokomisař pro dopravu může mít velký vliv v rámci kolegia Komise a ovlivňovat spoustu věcí. To je pak na konkrétním člověku, jak je toho schopen, jak je k tomu ochoten, jak kvalitní tým spolupracovníků si vytvoří. Nebe je limitem, jak praví anglické přísloví. Bude jenom na Jozefu Síkelovi, jestli to zvládne.

Kdyby to přece jenom nakonec ekonomické portfolio pro Česko nebylo, co ještě se nabízelo? Mohl by to být vlivný post pro obranu a bezpečnost s ohledem na české angažmá na podporu Ukrajině?

To je otázka. Protože Ursula von der Leyenová avizovala, že vytvoří post pro obranný průmysl a dlouho se mluvilo o tom, že ho chtějí Poláci. Ale Polsko nakonec nenominovalo Radka Sikorského, ministra zahraničí, a poslalo Piotra Serafina, určitě velmi těžkou váhu, ale zaměřenou spíše ekonomicky. Já to čtu tak, že si Poláci spočítali, že post pro obranný průmysl nakonec nebude tak vlivný, nebudou s ním spojeny žádné zásadní pravomoci nebo rozpočtové kapacity.

Ale jak jsem řekl, jestliže Česko dostane tenhle post, tak to vláda oslaví jako triumf a opozice pohaní jako neúspěch. Ale není to tak, že jen ekonomická portfolia jsou ta vlivná.

Vezměme si Věru Jourovou v prvním mandátu v letech 2014 až 2019, kdy se z postu komisařky pro spravedlnost a další záležitosti zásadně podílela na regulaci technologických gigantů a dostala se mezi sto nejvlivnějších lidí na světě žebříčku časopisu Time.

To, že to tady doma nikdo neocenil, je jedna věc, ale to, že to byl vlivný post v Bruselu, je prostě fakt.