Duel ve zdravotnickém ringu

Dozvídáme se například, že smyslem převedení nemocnic na akciové společnosti je tyto rozkrást, anebo že vytvořením sítě neziskových nemocnic budou pacienti okradeni o ledviny. Když včera ministr zdravotnictví obeznámil veřejnost se systémem bonusů a sankcí, kterými míní motivovat ředitele šestnácti ministerstvem řízených nemocnic k hospodárnosti a zvýšení kvality péče, jeho stínový protějšek nám okamžitě vysvětlil, že jde o pokus uplatit ředitele, aby poškodili pacienty odepřením drahých léků. Analyzovat zdravotnický spor by měl zjevně někdo nestranný a učinit tak s chladnou hlavou. Taková analýza je ovšem předem odsouzena živořit na okraji mediálního zájmu, neschopna konkurovat bonmotům politiků či informacím, kdo koho žaluje o kolik miliónů za újmu na své údajné cti.

Paradoxně právě období před volbami, kdy má občan zvážit, která strana mu přinese užitek, je pro tuto racionální volbu nejméně vhodné. Na souvislou řeč není v médiích prostor a navrch mají mistři stručných sdělení. Z těch můžeme něco usoudit o sebevědomí či aroganci řečníka, méně ovšem o tom, zda má pravdu. Stává se z nás publikum kolem boxerského ringu. Jako kritérium důvěryhodnosti a tedy volitelnosti politiků se nám nabízí hodnotit jejích háky, direkty a natržená obočí. Podle vkusu pak hlasujeme pro toho, kdo lépe útočí, anebo pro toho, kdo více snese. Nenaděláme s tím nic, ale měli bychom to alespoň o sobě vědět.