Důchodová reforma plná čertíků

Nutno také připustit, že se čertíci mohou skrývat i v reformních návrzích budoucí koalice. Přece jen volby v Česku vyhráli Češi.

A do třetice je nutno upozornit, že konkrétně v návrhu penzijní reformy, kterou připravila Bezděkova komise, je čertíků spousta.

Návrh na penzijní reformu je na první pohled velmi rozumný. Hlavním smyslem je zajistit udržitelnost důchodového systému do příštích desetiletí. Lidé stárnou a tak jich víc půjde do důchodu a méně jich bude vydělávat. Budoucnost penzí tak zajistí jen důkladná reforma, která rozdělí současný průběžný systém financování na dvě části. Většina peněz z pojistného, které odvádějí zaměstnanci, se okamžitě vyplatí penzistům, zhruba sedmina se však uloží na účet u soukromých penzijních fondů. Tyto peníze si bude vybírat sám zaměstnanec, až odejde do penze.

Popsaná operace zajistí, že se schodek důchodového systému nedostane přes jedno procento ekonomického výkonu země. Pokud by se neprovedla, dosáhl by deficit pěti procent. V současných cenách by to znamenalo 180 miliard korun ročního deficitu a to se nedá dlouhodobě udržet.

Bezděkův návrh má výhodu, že udrží penze v pouze o něco nižších relacích k průměrné mzdě, než je tomu dnes.

Dá se připustit i vyhlídka, že se mírně otevřou nůžky mezi vysokými a nízkými důchody. Relativně se tím zhorší pozice těch, kdo málo vydělávali. Pro ty, kdo vydělávají víc, se však zvětší motivace do systému přispívat. Vypadá to zkrátka dobře.

Vypadá to zkrátka dobře, kdyby z návrhu nekoukalo tolik čertíků.
Součástí reformy je například složitá operace, která snižuje pojistné ze současných osmadvaceti na třiadvacet procent hrubé mzdy. Nedává to velký smysl snižovat ročně o 60 miliard příjmy systému, kterému hrozí deficit. Reformátoři ovšem přicházejí s náhradními příjmy. Dolní sazba DPH se zvýší z 10 na 19 procent. Takovou operací se získá zhruba 50 miliard. Dalo by se říct, že zmíněný krok o něco sníží mezigenerační solidaritu, protože mladí zaměstnanci budou platit nižší pojistné a staří důchodci budou víc platit prostřednictvím nepřímých daní. Tento krok může být sporný, má však smysl, protože důchodový systém bude přijatelnější pro mladší generaci.

Tady už kouká první čertík. Výpadek pojistného nebude zvýšením DPH plně nahrazen. Druhým čertíkem je skutečnost, že na přesunu daňové zátěže zaměstnanci asi nevydělají, jako někdo jiný. Ze současných osmadvaceti procent pojistného odvádí státu osm procent zaměstnanec a dvacet procent zaměstnavatel. Reformátoři nechtějí odpovědět na otázku, komu z nich se pojistná sazba o proklamovaných pět procent sníží. Pokud se sníží zaměstnavateli, tak pracovník pochopitelně žádné peníze neuvidí. Zvýší se tím zisk zvláště velkých firem a výpadek zaplatí běžní lidé na spotřební dani. Otázka zní, zda právě tento přesun má být smyslem důchodové reformy.

Další čertík se skrývá v zavedení povinného kapitálového spoření u soukromých firem. Zmíněný krok uskutečnili v minulém desetiletí Poláci, Maďaři a Slováci a dnes není úplně jisté, jestli se jim vyplatil. To je pouze obecná námitka, v ní se ale skrývají další. Například proč musí veřejné peníze spravovat soukromé společnosti. Pokud je pro občany penzijní spoření tak výhodné, mohou u soukromých penzijních fondů peníze ukládat zcela dobrovolně a stát je nemusí nutit. Návrh reformy tedy v podtextu naznačuje, že lidé jsou příliš hloupí na to, aby rozumně rozhodovali o svých penězích. Nakonec to může být pravda.

Je tu však další pochybnost. Na přípravě reformy se podíleli ředitelé velkých penzijních společností. Jde o střet zájmů, jak nakonec připustil i předseda komise Vladimír Bezděk. Mezi dokončením a zveřejněním návrhu rezignoval z ředitelského místa pojišťovací společnosti Aegon. Jednou větou: bude třeba prozkoumat, jestli reforma příliš nesleduje zájmy těchto firem.

To ještě nejsou všichni čertíci. Je například nejasné, proč se reforma nezveřejnila ještě před volbami, aby se k ní mohli politici a hlavně voliči vyjádřit. Nikdo nepopsal, jak změny důchodů zasáhnou rozpočty jednotlivých typů domácností, což je při obdobných reformách na západě pravidlem. „Hloubkovou analýzu sociálních dopadů jsme neměli,“ připouští Bezděk.

Reforma vypadá na první pohled dobře, ale pokud se nevypořádají námitky, pak bude před veřejností značně nevěrohodná s sníží se tím
šance na její prosazení.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.