Duch loretánské svatyně v Hájku ožívá
Západně od pražské Ruzyně se za hradbou lesní zeleně ukrývá objekt bývalého kláštera. Areál odsouzený totalitní mocí k zapomnění však v posledních letech ožívá a zdá se, že se navrací k původnímu účelu.
Klášter v Hájku u Prahy byl postaven v polovině 17. století, v roce 1950 byl násilně zrušen a několik let fungoval jako sběrný tábor pro nepohodlné církevní osoby, později sloužil jako vojenské zázemí.
Poutníci se do Hájku začali vracet až v 90. letech minulého století. Dnes klášter spravuje komunita pražských františkánů od Panny Marie Sněžné a s jeho opravami pomáhá řada dobrodinců.
V souvislosti s jeho výstavbou byly v roce 1720 podél poutní cesty z Prahy vybudovány dvě desítky barokních zastavení s malbami znázorňujícími výjevy ze života Panny Marie a sv. Františka z Assisi. Pod římsami se nacházel znak donátora, jehož nákladem byla ta která kaplička zbudována.
Poutníci se vydávali do Hájku z okolních vsí a městeček hlavně o mariánských svátcích. Procesí z Prahy směřovala od městských bran po císařské silnici k bělohorskému klášteru a dále do Hájku.
Dnes se procesí už nekonají, ale ti, kteří mají zmíněnou lokalitu v úctě, pomáhají při její obnově, jako například příznivci Hnutí Brontosaurus.
Pokud i vy budete chtít poznat toto duchovní místo, můžete zavítat do Hájku během některé dobrovolnické víkendové akce anebo prostě vyrazit na pouť pěšky či na kole od pražské Lorety. Celá trasa měří 14 kilometrů.
Související
-
Krušnohoří – kraj trpaslíků. Včetně těch zahradních
Zahradní trpaslíci bývají zpravidla považováni za kýč. Přitom za zvykem zdobit si zahrádky vousatými chlapíky v červených čepičkách stojí dlouhá a místy tajemná historie.
-
Diplomaté s křížem Řádu maltézských rytířů
První rytíři Řádu maltézských rytířů přišli do českých zemí v polovině 12. století za krále Vladislava a spravovali suverénní území na levém břehu Vltavy u Juditina mostu.
-
Zlínská rodina Miesbachů přišla o majetek, zažila hrůzy odsunu a odnesla si doživotní problémy
V době mezi Mnichovskou dohodou v září 1938 a obsazením českého území v březnu 1939 bylo ve Zlíně stejně jako v celém tehdejším Československu rušno.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
