Diplomaté s křížem Řádu maltézských rytířů
První rytíři Řádu maltézských rytířů přišli do českých zemí v polovině 12. století za krále Vladislava a spravovali suverénní území na levém břehu Vltavy u Juditina mostu.
Jejich činnost nebyla nikdy přerušena a dodnes naplňují své poslání špitálního bratrstva. Znak osmihrotého kříže vyjadřuje osm milosrdenství božích.
Původní jeruzalémské bratrstvo pečovalo o poutníky a nemocné, kteří putovali ke Svatému hrobu v Jeruzalémě. Papežskou bulou bylo změněno na Řád a získalo postavení nezávislé na papežském Stolci. Z Jeruzaléma postupně expandovalo dál do křesťanské Evropy a zakládalo nové komendy.
Ta pražská na Malé Straně byla ohraničena středověkými hradbami s obrannými věžemi a byla stavěna přibližně ve stejné době jako Juditin most, předchůdce dnešního Karlova. První kamenný most v Českém království byl pojmenován podle druhé manželky krále Vladislava I., Judity Durynské, jež měla podle legendy během manželovy časté nepřítomnosti dohlížet na stavbu.
Zvláštní vztah k papežství
Rytíři johanité, jejichž patronem je svatý Jan Křtitel, získali společně s územím důležitou funkci ve středověké Praze. Měli za úkol pečovat o most, který byl poškozován častými povodněmi a činili tak společně s Řádem Křižovníků s červenou hvězdou ze staroměstského břehu. Údajně také na noc přehrazovali Vltavu řetězem a od vorařů vybírali mýtné za převoz zboží.
Řádový kostel Panny Marie pod řetězem nese všechny architektonické slohy od románského až po novogotický. Nejvýraznější rukopis mu v baroku vtiskl architekt Carlo Lurago, jehož rodina bydlela v nedaleké Prokopské ulici. Kromě chrámu se v johanitské jurisdikci nacházel také konvent, hospodářská stavení a dokonce mlýn, jehož kola se dodnes točí na Čertovce u Velkopřevorského náměstí.
České velkopřevorství má kolem stovky členů. Řád tvoří především zástupci šlechtického stavu, ale také laické osoby, kterým bylo nabídnuto členství po letech dobrovolnické služby.
Na světě je pouze šest velkopřevorství, v dalších zemích jsou řádové asociace, v mnoha také funguje organizace Maltézské pomoci včetně České republiky. Po Rhodu a Maltě se na konci 19. století oficiální sídlo Řádu přesunulo do Říma do ulice via Condotti u Španělských schodů.
Řád má v Římě ještě další nezávislé území na jednom ze sedmi římských pahorků, na Aventinu. Nachází se tam historická rezidence velmistra zvaná Villa Magistrale, zahrada a kostel Giovanniho Battisty Piranesiho. Právě klíčovou dírkou vstupního portálu je možné přehlédnout tři suverénní území: Řádu maltézských rytířů, Itálie a Vatikánu.
Podle hermetického výkladu Piranesiho architektury na Aventinu je pohled přes dveřní zámek na kupoli Vatikánské baziliky vyjádřením poslušnosti k papeži, neboť toto území pravděpodobně dříve patřilo templářům. Labyrint zahrady vedoucí k rezidenci a kostelu je metaforickým vyjádřením lanoví lodi, na jejíž palubu nastoupil kandidát na členství. Loď měla také svůj zcela praktický význam, v minulosti totiž rytíři bojovali na moři s mečem v ruce proti nevěřícím.
Tato politika realizovaná bitvami ve Středozemním moři i diplomatickými cestami je v současnosti konfrontována se zcela novými výzvami. Jde o migrační vlny do Evropy a především přírodní katastrofy. Řád operující společně s tisícovkami dobrovolníků ve 120 zemích světa nabízí pomoc uprchlíkům, lidem žijícím na okraji společnosti, lidem postiženým zemětřeseními, tsunami a dalšími pohromami.
Řád maltézských rytířů je jedním z nejstarších křesťanských řádů našeho kulturního okruhu vyznačující se zvláštním vztahem k papežství. Jeho dobrovolná podřízenost je prakticky zajišťována kardinálem zprostředkovatelem, přesto došlo na začátku loňského roku ke konfliktu velmistra Matthewa Festinga s papežem Františkem. Ten vyústil v rezignaci doživotně zvoleného nejvyššího představitele Řádu. V květnu letošního roku byl do této funkce zvolen bratr Giacomo dalla Torre del Tempio Sanguinetto.
V pořadu účinkují doktorka Eva Lukášová z Národního památkového ústavu, který rok 2018 věnoval české šlechtě a její roli v diplomacii, historik českého velkopřevorství maltézských rytířů doktor Milan M. Buben a ministr pro humanitární záležitosti a mezinárodní spolupráci maltézské vlády Dominique Prince de la Rochefoucauld-Montbel. Na konci listopadu 2018 se ve Ville Magistrale na římském Aventinu konala konference věnovaná historii českého velkopřevorství a jeho roli v diplomacii.
Související
-
Krušnohoří – kraj trpaslíků. Včetně těch zahradních
Zahradní trpaslíci bývají zpravidla považováni za kýč. Přitom za zvykem zdobit si zahrádky vousatými chlapíky v červených čepičkách stojí dlouhá a místy tajemná historie.
-
Češi a jejich aristokracie. Cesta z monarchie k republice přinesla i zákaz šlechtických titulů
„Čech je buď hulvát, nebo líbá ruku,“ postěžoval si místodržící František Thun von Hohenstein v roce 1893. Postesknutí vyjadřuje dvojaký postoj Čechů k domácí aristokracii.
-
Zlínská rodina Miesbachů přišla o majetek, zažila hrůzy odsunu a odnesla si doživotní problémy
V době mezi Mnichovskou dohodou v září 1938 a obsazením českého území v březnu 1939 bylo ve Zlíně stejně jako v celém tehdejším Československu rušno.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
