Druhé funkční období Petra Pavla? Pokud dosáhne všeho, co chtěl, tak asi ani není nutné, myslí si politolog Kopeček
Zatím to vypadá, že prezident Petr Pavel nebude podruhé kandidovat. Podle politologa Lubomíra Kopečka to nebyl zrovna šťastný výrok. „Podstatnější ale je – a nechci se Pavla zastávat, a to bez ohledu na to, jestli to nakonec opravdu dodrží a nebude kandidovat, protože to je vždy otevřené –, že pětileté prezidentské období, pokud se dělá naplno – a on řekl, že ho naplno dělat chce –, je dostatečně dlouhé, aby člověk dosáhl něčeho, co dává smysl,“ říká.
Proto se Kopeček z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity a Národního institutu SYRI domnívá, že vlastně ani druhé období není nezbytně nutné. „Protože když jsem psal o českých prezidentech, tak u nich byla vidět jedna strašně zajímavá věc, a to, že druhé funkční období u nich bylo o dost jiné než první.“
Čtěte také
„Když si vezmu Václava Havla – a teď pominu jeho československé prezidentství a vezmu jen dvě česká mezi lety 1993–1998 a 1998–2003 –, tak ve druhém volebním období byl už Havel hodně nemocný a ,jel na půl plynu‘,“ připomíná s tím, že v některých dlouhých obdobích ani nebyl funkci v zásadě schopen vykonávat.
„Václav Klaus samozřejmě zdravím kypěl a kypí dodnes. Nepochybně je to člověk, který tehdy neměl žádný velký zdravotní hendikep, ale i u něj bylo vidět, že to druhé funkční období bylo jiné. Ať už z hlediska komunikace s veřejností, která byla mnohem méně intenzivní, a to proto, že už nemusel usilovat o znovuzvolení. Také se v té době v řadě věcí odvázal.“
Čtěte také
„Druhé funkční období bývá dost jiné a prezident se může někdy chovat způsobem, který až překvapí. A u Miloše Zemana bychom mohli vzít jeho druhé období jako zcela specifickou kapitolou – a teď to nemyslím jen z hlediska nemoci, která ho ochromovala hlavně v těch posledních letech.“
„U Zemana jsou tu okamžiky, kdy bylo vidět, že se u něj jistá míra pomstychtivosti s věkem spíš posilovala – to se projevovalo směrem k některým konkrétním politikům, především sociálnědemokratickým,“ doplňuje politolog.
Klidně jen těch pět let?
Pokud pak podle něj prezident na Hradě poctivě pracuje docela dlouhých deset let, může se to podepisovat i na tom, jak se tato práce doopravdy dělá. „Když se vrátím k Zemanovi a jeho pyžamovým dnů, to jest ke dnům, kdy v zásadě neúřadoval, tak ty byly v jeho druhém funkčním období hodně rozšířené.“
Čtěte také
Navíc se Zeman „stáhl do Lán“. „To podle mě rozhodně nebylo dobře, protože zmizel z veřejného prostoru i v kritických momentech, jako byla coronavirová krize. Takže to, že prezident Pavel naznačuje, že už nebude znovu kandidovat – ale není to stále jasné –, není nutně problém.“
Nezanedbatelná podle Kopečka není ani otázka věku prezidenta. „To je také to, co Petr Pavel řekl, což může být i podstatná záležitost. Platilo to koneckonců i u Miloše Zemana, kde věk některé věci zvýraznil. A vlastně i u Václava Havla,“ připomíná.
Čtěte také
„A když půjdeme dál a podívám se na současnou mezinárodní politiku, když se dívám do Spojených států, tak už je ten fakt, že někdo kandiduje ve vysokém věku a se zjevnými zdravotními problémy, může být velký hendikep pro znovuzvolení. Myslím to tedy spíš neutrálně, aby to nevyznělo špatně, ale tam to už vypadá jako souboj gerontů.“
„A kdybychom se vydali do české reality, tak výraz gerontokracie tady byl v praxi v určitých obdobích taky vidět. Mám na mysli 70. a hlavně 80. léta minulého století, kdy řada vedoucích komunistů typu šéfa KSČ Gustáva Husáka dosáhla určitého věku a vliv to samozřejmě mělo,“ uzavírá politolog Lubomír Kopeček z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity a Národního institutu SYRI.
Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí najdete v audiozáznamu.
Související
-
Miloš Zeman se vždy cítil úspěšnější než ostatní
Miloš Zeman byl prvním přímo zvoleným prezidentem. Vždy zdůrazňoval, že jeho mandát je opřený o hlasy 2,7 milionu lidí.
-
Václav Klaus nejdřív hledal „své téma“ – až našel euroskepticismus
Paradoxně silná kritika evropské integrace byla jedním z hlavních témat Václava Klause v roli prezidenta.
-
Václav Havel měl jakousi vnitřní povinnost vždy hájit lidská práva světa
Václav Havel (5. října 1936 – 18. prosince 2011) vstupoval do úřadu prezidenta České republiky za výjimečných okolností.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.