Drápkovci hážou lasem

Drápkovci (Onychophora) jsou velmi starou skupinou bezobratlých živočichů. Článkovaným tělem trochu připomínají housenky, ale na koncích jejich kráčivých končetin najdeme dvojici drápků. Až 15 cm dlouzí drápkovci žijí v tropických oblastech jižní polokoule. Živí se dravě a svou kořist loví unikátním způsobem: z párových žláz v ústech vystřelují dva tenké pramínky slizu, který na vzduchu tuhne a švába nebo kobylku během několika vteřin znehybní. Sliz drápkovec vypouští v širokých obloucích, které připomínají kroužící laso.

Sofistikovanou loveckou metodu zkoumali australští vědci na svých domácích drápkovcích druhu Euperipatoides rowelli. Zjistili, že sliz tvoří směs tří různých typů proteinů – unikátní protein o vysoké molekulové hmotnosti, který je bohatý na aminokyselinu prolin, dále takzvané lektiny, což jsou proteiny schopné vázat se na molekuly sacharidů, a malé peptidy. Na rozdíl od proteinů, které tvoří pavoučí hedvábí, jsou molekuly ve slizu drápkovců zcela neuspořádané. Jakmile však sliz dopadne na svůj cíl, proteiny se zorganizují do konkrétních struktur a vytvoří pevný a lepkavý gel, který kořist spolehlivě imobilizuje.

Zdroj: Proceedings of the Royal Society B