Drábová: Nový blok Dukovan? Do země se kopne nejdřív tak za 10 let

Dana Drábová

Vláda schválila investorský model stavby nových jaderných reaktorů. Co to vlastně znamená? Podle předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dany Drábové to jistě je důležitý krok, ale jen ten první.

Dana Drábová: Tak komplikované dílo, jako je jaderný blok, nezadáte na první dobrou. O zadání bez tendru mám pochybnosti

03735628.jpeg

Ředitel útvaru výstavby jaderných elektráren ČEZ Petr Závodský řekl, že stavba jaderných bloků v Česku by byla jednodušší bez tendru, pouze pomocí mezivládní dohody. „Jednodušší by určitě byla, ale jestli by to tak bylo správně, to si zejména v českých poměrech nejsem úplně jistá,“ říká Dana Drábová.

Vláda tento týden rozhodla, že investory staveb v Dukovanech a možná i v Temelíně mají být dceřiné společnosti ČEZu. Stát firmě chce pomáhat v získání výhodných úvěrů a klíčové smlouvy by měla vláda s ČEZem podepsat už do konce letošního roku.

„Může se to zdát jako velký krok. On důležitý je, ale pokud se ptáte, jak daleko jsme od zahájení výstavby, tak daleko. Protože i když všechno půjde hodně dobře, tak do země se kopne tak za deset let,“ říká v Interview Plus Drábová.

Co bylo nejdůležitější, je prý mít na stole postup, který bude dál realizován, a ten teď máme. „Já mám tu nevýhodu, že toho už dost pamatuji a už před čtyřmi lety se vláda Bohuslava Sobotky rozhodovala i mezi teď schválnou metodou. Ale tehdy se rozhodlo, že kontrakt se zaručenými výkupními cenami nepřipadá v úvahu,“ dodává.

V tuto chvíli se hovoří o šesti možných dodavatelích, kteří by mohli splnit licenční podmínky, které mj. vydává i SÚJB. „To, co víme, tedy že to bude tlakovodní reaktor chlazený a moderovaný lehkou vodou, nám něco říká i o možných dodavatelích. Důležitý je výkon do 1200 MW… Nedovedu si představit, že by kdokoli z těch, co dnes přicházejí v úvahu, nakonec neprošel licenčním řízením.“

Cena? Tak 200 miliard

To, že nikdo nechce spekulovat o celkové ceně stavby Dukovany V., je prý pochopitelné. Ale odhady ze strany investora, tedy ministerstva průmyslu, jsou podle ní docela reálné. „Nový blok by se měl postavit někde do 200 miliard korun. Nabídková cena bude s největší pravděpodobností nižší, ale hodně záleží na tom, jak si investor dokáže stavbu ohlídat a uřídit, aby dodavatel dodal za dohodnutou cenu a v dohodnutém čase.“

„Plovoucí Černobyl“ dostal zelenou, ekologové se strachují o křehkou arktickou přírodu

Ruská plovoucí atomová elektrárna Akademik Lomonosov

Plovoucí atomová elektrárna Akademik Lomonosov, které odpůrci přezdívají „Plovoucí Černobyl“ nebo „Jaderný Titanic“, získala desetiletou licenci na provoz. Zásobovat elektrickou energií má hlavně přístavní město Pevek.

Jak bezpečná je pak technologie plovoucí jaderné elektrárny, která získala docela nedávno licenci od ruských úřadů? „No to se toho nadělá,“ odpovídá.

„Reaktor bude poskytovat teplo vznikající štěpnou řetězovou reakcí pro výrobu elektřiny. Ale kolik už teď máme lodí nebo ponorek poháněných jaderným pohonem? Fakt nevidím důvod, proč by Akademik Lomonosov, jak se jmenuje, měl být něco zvláštního,“ diví se předsedkyně Státního ústavu pro jadernou bezpečnost.  

Írán sledujeme pozorně

Sleduje úřad Dany Drábové dění v Íránu? Nedávno totiž oznámil, že zahájil obohacování uranu na vyšší než dohodnutou, povolenou úroveň? „Sledujeme to se zájmem, ale tady nejde o odbornou, ale vysloveně geopolitickou otázku,“ odpovídá.

Napětí kolem Íránu. Do války se nikomu nechce, ostré kroky se dají čekat, říká expert na Blízký Východ

Břetislav Tureček

Nové sankce, hrozby vojenským úderem, obvinění z agrese a nepřátelství – mezi USA a Íránem se vyostřují vztahy. Proč byl americký prezident jen okamžik od schválení leteckého úderu na Írán? Po odpovědi pátráme s expertem na Blízký východ Břetislavem Turečkem z Metropolitní univerzity Praha.​​

Írán tak reaguje na kroky americké administrativy a neříkají prý nic jiného, než když vy neplníte dohodu z roku 2015, tak my taky… Informace o obohacování uranu na 4,4 %, které Íránci oznámili, pak bere jen jako gesto. „Gesto, že když se nedohodneme, tak taky můžeme obohacovat na 20 %. Taky ale říkají, pořád je tady ta fatva zakazující jaderné technologie pro výrobu zbraní.“

Drábová připomíná, že mít materiál ve formě jaderné výbušniny ještě neznamená, že taky máte bombu. „I s patřičným množstvím obohaceného uranu je k bombě ještě poměrně dlouhá cesta. Írán ale na nosičích, tedy na raketách středního a dlouhého doletu, poměrně intenzivně pracuje. To je ostatně to, co reklamuje prezident Donald Trump.“

„Jen to, že máte výbušninu, zdaleka neznamená, že jste schopni doručit jadernou bombu, která vybuchne v patřičný čas, v patřičné mocnosti a na patřičném místě,“ říká závěrem Interview Plus Dana Drábová.

Proč se už dnes dají čekat omezení kvůli vodě z Jizery? Jaký postup schvalování čeká na případného investora a proč je dodavatel tak důležitý i strategický partner? Stává se Čína jadernou mocností, jak si do roku 2050 předsevzala? Poslechněte si audiozáznam pořadu. Ptal se Jan Bumba.

Související