Dotace pro menší firmy i těm největším? Musíme transformovat i velké podniky, hájí změnu Bžoch (ANO)
Ačkoliv jsou peníze z nového evropského Fondu spravedlivé transformace určeny hlavně pro snižování emisí u malých a středních firem, na seznamu uchazečů jsou i velké firmy včetně holdingu Agrofert. Navrhl to poslanec ANO Jaroslav Bžoch: „Pokud chceme transformovat ekonomiku v regionech, tak musíme transformovat i velké podniky, protože ty malé a střední jsou na ně navázány.“
Z evropského fondu by mohly v příštích letech získat miliardy korun tři české uhelné regiony: Moravskoslezký, Karlovarský a Ústecký kraj. Sněmovní výbor pro evropské záležitosti ale na návrh Bžocha přijal usnesení, které fond otevírá i gigantům mezi tuzemskými firmami.
Čtěte také
Bžoch v pořadu Pro a Proti na Plusu odmítá, že by velké podniky odčerpaly dotační peníze malým.
„Určitě to nevyčerpají. Dá se vytvořit operační program v závislosti na plánu spravedlivé územní transformace, který musí být součástí projektů, které se budou odesílat zpět Evropské komisi. Šanci uspět mají ty, které splní hlavní kritéria. A velké podniky mají kritéria přísnější.“
Vyměnit pět tisíc kotlů má větší dosah, než za stejné peníze opravit jeden velký zdroj znečištění.
Lukáš Černohoský
Také poslanec Pirátů Lukáš Černohorský uznává, že pokud by velké podniky zdůvodnily vhodně svou žádost o peníze, tak by se k podpoře dostat měly. Obává se ale, že by velké podniky vyčerpaly většinu evropských peněz a na ty malé by už nedošlo.
„To samé platilo v kotlíkových dotacích, kde došly peníze, jinak by výměna kotlů pokračovala ve velkém,“ říká a vysvětluje:
„Evropská komise teď směřuje podporu hlavně na malé a střední podniky. Třeba u kotlíkových dotací bylo v Moravskoslezském kraji vyměněno pět tisíc kotlů a to má větší dosah než za stejné peníze opravit jeden velký zdroj znečištění. Takže úprava většího množství menších znečišťovatelů má větší dopad.“
Černohorský: Velké podniky jen výjimečně
Bžoch v Pro a proti vysvětluje, proč návrh podal: „Nám šlo hlavně o rozvolnění některých významů. Velké podniky měly mít významný počet pracovních míst nebo podstatné snížení emisí, ale není specifikováno jak. To byl hlavní bod k jednání na sněmovním výboru: přijde nám to nevyjasněné a není podle čeho se chytit.“
Čtěte také
A uvádí příklad ze svého kraje. „Na Teplicku máme velkou sklárnu, která je určitě energeticky náročná. Pokud ta připraví projekt, který bude zelenější, ale bude kolem toho víc projektů s větším přínosem pro kraj, tak samozřejmě budou mít přednost. A tak to také bude, toho se neobávám,“ ujišťuje poslanec ANO.
Poslanec Pirátů opakuje, že program je prioritně cílen na malé a střední podniky. „Ve výjimečných a odůvodněných případech by to měly být i podniky velké. Ale velký podnik má sám o sobě možnost zainvestovat a případně požádat o jiný dotační program či peníze získat jinak, to pro malé a střední podniky dosažitelné není.“
„Pokud se udrží odděleně možnost čerpání pro malé i střední podniky a připraví se pro ně rozumné programy, tak můžeme nechat velké podniky oddělené v už existujících programech pro ně určené,“ navrhuje Černohorský a dodává:
„Záleží vždy na projektech, proto je nutné jejich individuální posouzení, zvlášť u větších podniků. Neměly by být otevírány dveře automaticky všem. U malých a středních podniků se ale počítá, že budou jasně daná pravidla, která splní a doloží projektovou dokumentaci a na základě toho budou vyplaceny peníze.“
Poslechněte si audiozáznam Pro a proti a uslyšíte všechny argumenty obou stran. Moderuje Karolína Koubová.
Související
-
Evropa má kvůli koronaviru lepší emise, neřešené problémy životního prostředí ale zůstávají
V Evropě je kvůli pandemii nového koronaviru lepší ovzduší. Jedná se o krátkodobý stav, o budoucí vývoj se vědci obávají. Vznik pandemie souvisí s úbytkem druhů v přírodě.
-
Do roku 2030 snížíme emise oxidu uhličitého o 45 procent. Víme, jak na to, říká náměstek Hlubuček
Hostem pořadu K věci byl náměstek primátora hlavního města Prahy Petr Hlubuček ze hnutí Starostové a nezávislí - STAN.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.