Dostane náš Měsíc svůj měsíc?

Koncept zachycení planetky
Koncept zachycení planetky

Vědci ve studii pro NASA navrhují zachytit malou planetku a udělat z ní satelit kroužící kolem našeho Měsíce.

Nápad na zachycení asteroidu rozhodně není nová myšlenka. Naopak pochází už z roku 1903, kdy ruský průkopník raketových letů Konstantin Ciolkovský jmenoval tento úkol mezi 14 důvody pro vznik kosmonautiky. Nicméně od teorie k praxi někdy bývá hodně složitá cesta, a to je i tento případ. Teprve teď máme k dispozici přehled o malých planetkách v okolí Země a dostatečnou raketovou techniku k uskutečnění tohoto smělého plánu.

Když nejde Mohamed k hoře…
Několik let se spekuluje o tom, kam poletí příští velká výprava amerických astronautů, jestli to bude k Měsíci nebo k Marsu. Americký prezident Barack Obama už ve svém prvním funkčním období podpořil jinou cestu, a to k některé planetce. Dokonce byla vybrána konkrétní planetka s označením 1999 AO10. Jenomže mise by zabrala asi půl roku a existují obavy, že by astronauti byli vystaveni příliš velké radiaci a v případě nouze by je na tak velkou vzdálenost nedokázal nikdo zachránit.

Plán letu sondy a zachycení planetky

…musí hora k Mohamedovi
Nová koncept, který vypracoval Keckův ústav pro kosmické studie, počítá naopak s tím, že se malá planetka nejprve pomocí robotické mise přitáhne do blízkosti Země, a teprve pak k ní poletí lidská posádka. Tím by se vyřešily oba problémy. Podle propočtů máme dnes technologii na to, abychom dokázali přitáhnout 500 tun těžkou planetku o rozměru asi 7 metrů. Samozřejmě by šlo o planetku, která prolétá poměrně blízko Země, takže by její umístění na dráhu kolem Měsíce nebylo až tak energeticky náročné.

Obří pytel
Zachytit asteroid není jen tak. Není možné ho třeba navrtat nebo celý omotat lanem. Vědci přišli s plánem na obří pytel o rozměru 10 x 15 metrů, který by se pomocí robotických paží roztáhnul a planetku pohltil. O odtlačení zachyceného tělesa by se už postaraly motory. Sonda bude poháněná slunečními články, sluneční panely k tomu musí mít poměrně velkou plochu, uvažují se dva o průměru asi 10 metrů, aby dodávaly potřebnou energii 40 kW. Také není možné planetku prostě popadnout a uhánět s ní pryč, změna dráhy bude pozvolná a v závislosti na hmotnosti planetky může její umístění na orbitu kolem Měsíce trvat až 10 roků. Věci předběžně vybrali planetku 2008HU4, která by se měla k Zemi přiblížit v roce 2016.

Záchytný mechanismus planetky

Co s tím kamenem?
Samozřejmě vyvstává otázka, k čemu by to všechno bylo dobré. Je ale potřeba se na to dívat v kontextu jiných misí. Například japonská kosmická sonda Hyabusa po mnoha letech dopravila na Zemi jen pár zrníček z povrchu planetky a třeba americká sonda OSIRIS-Rex plánovaná na rok 2016 má přivést zpět pouhých 60 gramů vzorků z planetky. Vědci ale potřebují mnohem větší vzorky, aby je mohli důkladně prozkoumat. Předpokládá se, že planetky by mohly být v budoucnu zdrojem různých surovin pro lidstvo, je to ale nutné ověřit a planetka téměř „na dosah“ u Země by k tomu dobře posloužila. Dá se očekávat, že přítomnost planetky by podnítila také ostatní státy k pilotovaným letům k ní a prospěla by obecnému rozvoji kosmonautiky.

Zachycení planetky je velká technologická výzva. Planetka se bude určitě otáčet a jako první krok bude potřeba ji zastavit, na což se počítá s 300 kg paliva. Pečlivě se musí vybrat vhodná planetka a k tomu je třeba astronomických pozorování, aby se určily ty, které se otáčí nejpomaleji. Pokud NASA projekt schválí, bude se jednat o velmi zajímavou misi, která určitě upoutá velkou pozornost jak vědců, tak veřejnosti.

Kosmická sonda OSIRIS-Rex nabere vzorky z planetky