Dopis

Navštívili jsme Český les. Projeli jsme část na kole, dokonce jsme se podívali i do Německa. Měla jsem hlubokou depresi, když jsme co chvíli potkávali cedule s názvy bývalých vesnic, které musely být zrušeny kvůli pohraničnímu pásmu a železné oponě. Jsem ročník 1968 a spoustu věcí znám pouze z doslechu. Byl to pro mě opravdu šok.

Porovnávali jsme původní fotografie vesnic s nynějším stavem, místo vesnic jsme nacházeli jen pár kamenů zarostlých stromy a kopřivami, většinou s nějakým památníčkem. Opravdu velmi smutné. A pak přišla zpráva, že se KDU-ČSL chce spojit s ČSSD s podporou komunistů. Všechny, kdo volili komunisty nebo se s nimi chtějí spojovat ve vládě, bych tam poslala, aby se podívali, co způsobili. Jela jsem na kole a z komunistů jsem měla pocit, jako kdyby se například Hitler probudil a řekl, už jsem se polepšil. Svůj vztek jsem vyšlapávala do kopců a zjišťovala, jaká je to nádherná krajina a co tam komunisté způsobili za hrůzu. Poslouchala jsem vyprávění místních lidí, někteří se vracejí zpátky po letech a snaží se tam znovu žít. Musím říct, že jediný krásný pocit jsem zažila na přechodu u Švarcava, který vypadá jako z pohádky. Mohli jsme obejít závoru a být v cizině. Pocítila jsem co to je mít volnost. A také bylo vidět, že na druhé straně ty roky hodně budovali a mají to tam skutečně krásné, políčka přímo na čáře, nezdevastované domy apod. Snad se to u nás také jednou vrátí. Ale původní vesnice už nikdo nepostaví, i když některé zbořené kostely ve stávajících vesnicích se snaží nyní postavit znovu.

Neumím to tak napsat, je to zpřeházené, jsem stále plná dojmů a smutku. Jen bych ráda někomu řekla, že se moc bojím, aby se to všechno nevrátilo zpátky. Že lidi nevidí, že vlk zůstane vlkem, i když se bude tvářit jako beránek. A proto by se s ním tak mělo zacházet. Opatrně. Podepsaná Jitka Jiráková.

Dopis paní Jirákové jsem si četl několikrát a vrátil jsem se k němu ještě jednou v sobotu, kdy noviny byly plné zpráv o tom, že předseda komunistické strany Vojtěch Filip zaměstnává ve své advokátní kanceláři v Českých Budějovicích pana Františka Hanzalíka, v ruské KGB vyškoleného špiona. Tentýž pan Hanzalík byl v osmdesátých letech vedoucím Státní tajné policie v Českých Budějhovicích s níž Vojtěch Filip pod krycím jménem Falber spolupracoval.

V tentýž den přinesly Lidové noviny zprávu, že současný poslanec za KSČM a bývalý bachař Josef Vondruška v osmdesátých letech šikanoval disidenty. Například Jiří Gruntorád, který byl vězněn za rozmnožování samizdatu, vzpomíná, jak byl poslán Vondruškou na samotku za to, že v zimě měl pod oblečením kalhoty od pyžama. Gruntorád Lidovým novinám řekl: "Byly to opravdu hezké Vánoce. Okno nešlo zavřít a já se ráno probudil zasněžený. Místo záchodu tam byla jen díra do země, která v zimě zamrzala a v létě z ní lezly krysy. Spalo se na betonovém kvádru uprostřed, na který se večer položila prkna. Matrace nebyly".

"Velice dobře znám nadporučíka Josefa Vondrušku, neboť jsem byl v letech 1983-1986 umístěn v nápravně výchovném ústavu v Minkovicích", vzpomíná zase Vladimír Hučín. "On osobně mi navrhl po výkonu trestu ještě další trest a to tak zvaný ochranný dohled na dva roky. Tento návrh Vondruška učinil poté, co mi zemřel táta a já na pohřeb nemohl jít. Do konce trestu mi ještě zbývaly 3 měsíce! Vondruška mi například v Minkovicích navrhl víc jak 55 kázeňských trestů a dával si na mne opravdu záležet! V důsledku toho jsem strávil celkově 10 měsíců v zostřené korekci ! Já jsem byl v Minkovicích jako jeden z mála označen zeleným a bílým pruhem na vězeňském munduru. To bylo z toho důvodu, že jsem byl odsouzen za pobuřování §100, hanobení státu světové socialistické soustavy a jeho představitelů §104, nedovolené ozbrojování a za další trestné činy mající charakter nepřátelství proti socialistickému státnímu zřízení. To, že je Vondruška jako poslanec v parlamentu, je svým způsobem i důvod mé kandidatury do Senátu, neboť v rámci svých možností a zkušeností chci zabránit podobným lidem působení ve veřejných funkcích!"

Co dodat? Snad jedině to, že nemůžeme-li zabránit tomu, aby takovíto lidé nás zastupovali v parlamentu, měli bychom je řádně označit, abychom věděli, že jsou nebezpeční a schopní všeho. Mělo by se s nimi zacházet, jak napsala paní Jitka Jiráková, velice opatrně, protože zničili nejen krajinu, ale i řadu lidí.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .