Dolnorakouský hejtman Pröll triumfoval ve volbách
Jako "obzvláštně bolestné" pro rakouské sociální demokraty charakterizoval výsledek dolnorakouských zemských voleb jejich šéf spolkový kancléř Alfred Gusenbauer, který přišel o hlasy i ve svém rodném Ybbsu. Generální tajemník lidové strany Hannes Missenthon naproti tomu prohlásil, že "jde o velké vítězství zemského hejtmana Erwina Prölla a o dobrý den pro Dolní Rakousy". Ten se na čele dolnorakouské lidové strany stal jednoznačným vítězem včerejších voleb, když jeho strana obhájila svou nadpoloviční většinu v zemském sněmu s 31 mandáty.
Na druhém místě se s 15 mandáty umístila sociální demokracie, která ztratila čtyři křesla a na třetím místě se překvapivě umístili Svobodní FPÖ s šesti mandáty, když získali čtyři a jako poslední skončili Zelení se čtyřmi mandáty v zemském sněmu. Haiderova BZÖ úplně propadla a umístila se dokonce i za komunisty, kteří získali necelé jedno procento hlasů. Zemskými radními se tak stanou představitelé prvních tří stran a Zelení budou muset odevzdat svůj mandát Svobodným. Zřejmě za ně se takto dostane do zemské vlády jejich šéfka a místopředsekyně FPÖ 50 letá desetinásobná matka Barbara Rosenkranzová. Ta jako poslankyně hlasovala v parlamentě v prosinci 2003 proti přijetí České republiky do Evropské unie kvůli jaderné elektrárně Temelín a tzv. Benešovým dekretům.
Obava, že vzhledem k tahanicím ve velké koalici jsou rakouští voliči znechuceni a nepůjdou k volbám, se nepotvrdila a k urnám se jich dostavilo více než 70 procent, což bylo ještě více než v roce 2003. Jak poukazují komentátoři, skutečným strůjcem vítězství lidovců je beze sporu šedesáti jednaletý Erwin Pröll, který je ve své hejtmanské funkci nepřetržitě již téměř 16 let a dostal za tuto dobu přízvisko "dolnorakouský kníže". V Kristových letech se stal již členem zemské vlády a od roku 1981 náměstkem zemského hejtmana. Jeho volební programy byly pro nadpoloviční většinu voličů přitažlivé tím, že podporovaly rozvoj ekonomiky a životního prostředí s cílem utvořit z Dolních Rakous "vzorový region v srdci Evropy". To vedlo již v předchozích volbách k velkému vítězství lidovců, když získali absolutní většinu v zemském sněmu, kterou nyní opět obhájili. Jeho hlavní konkurenti sociální demokraté utrpěli trpkou porážku ztrátou téměř pětiny svých voličů o to horší, že šlo o první zemské volby po vytvoření vlády velké koalice začátkem minulého roku. Až doposud ve všech předcházejících volbách v Solnohradsku, Horních Rakousích, Vídni i ve Štýrsku zaznamenali nárůst hlasů.
Očekává se, že tento neúspěch bude stát hlavu zemské předsedkyně strany dosavadní náměstkyně zemského hejtmana 50 leté zdravotní sestry Heidemaria Onodiové. Politologové poukazují na to, že Svobodní, kteří zaznamenali největší přírůstek hlasů, dostali po třiceti tisících z obou největších stran a dalších více než deset tisíc získali od bývalých nevoličů. Šlo tudíž o voliče, kteří protestovali proti tahanicím ve velké koalici. Generální tajemník svobodných Harald Vilimsky z toho vyvozuje, že jde o jasný signál, že v rakouské politice bude mít jeho strana opět silné slovo, protože učinila "sedmimílový krok" na cestě být třetí nejsilnější politickou silou v zemi. Od jejího odtržení od haiderovského Společenství pro budoucnost Rakouska jde podle jeho slov o "rovnou cestu k čestnosti a proti falešným kompromisům". Svou kritiku přitom zaměřuje hlavně proti lidové straně a dokonce její předseda Karl-Heinz Strache začal hovořit o možném projektu sociálně demokratické menšinové vlády za podpory svobodných. Potvrzuje i to , že předsedou parlamentní komise pro vyšetření zneužívání policie lidovci byl proti jejich hlasům minulý týden zvolen za podpory sociálních demokratů poslanec Svobodných.
Jaký vliv bude mít výsledek včerejších zemských voleb v Dolním Rakousku na spolkovou politiku, kde se velká koalice "zabetonovala" ve svých protichůdných stanoviscích? Znalci na veřejné mínění všeobecně docházejí k závěru, že by nemělo dojít k předčasným volbám, pokud Gusenbauer nebude pokračovat ve svých požadavcích na předčasnou daňovou a zdravotní reformu. Známý politolog Peter Hajek míní, že vyvolat je jen kvůli vítězství v zemských volbách by nebylo rozumné, protože emoce nejsou dobrými rádci. Podle Güntera Ogrise si nemůžou být lidovci jisti za situace, kdy celostátně veřejnost upřednostňuje návrhy sociální demokracie. Dolní Rakousko podle jeho názoru vůbec neodpovídá celostátnímu trendu. Pro lidovce by volby byly "hrou s velkým rizikem, kdy občané jsou znepokojeni vysokým zdražováním a sociální demokraté se svými tématy o sociálních otázkách jsou jim proto daleko bližší.
V dnešním vydání listu "Die Presse" vyzval lidovecký starosta druhého největšího rakouského města Štýrského Hradce Siegfried Nagl, aby jeho strana ještě před zahájením mistrovství Evropy v kopané začátkem června letošního roku vyhlásila předčasné volby. Nevidí totiž žádnou šanci, aby současná spolková vláda nastartovala novou politiku. Vedoucí činitelé lidové strany však zatím vidí ve výsledku dolnorakouských voleb podporu veřejnosti v jejich požadavcích, aby spolková vláda pokračovala ve své práci podle dohodnutého koaličního programu. Jak prohlásil generální tajemník lidovců Missethon, volby se staly jasným poselstvím pro Gusenbauera vrátit se s lidovci ke společně dohodnuté práci ve prospěch člověka. Politolog Bachmayer k tomu suše konstatoval, že Gusenbauer bude moci za této situace těžko pokračovat ve své ofenzívě.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.