Dokument: Jak čestný a citlivý dozorce zachránil literární poklad

Básník Jan Zahradníček
Básník Jan Zahradníček

Nepíše se o něm v žádných literárních učebnicích ani historických monografiích, přesto patří do české literatury 20. století – jako zachránce a uchovávatel. Nebýt jeho, česká literatura by kupříkladu neznala Zahradníčkovu básnickou sbírku Dům strach, která poprvé vyšla v roce 1981 v exilovém vydavatelství v Torontu. 

Václav Sisel, obyčejný vězeňský dozorce z pražské Pankráce. Rozhlasový dokument vypráví o dosud neznámém příběhu pomoci, který se odehrál v komunistickém vězení 50. let.

Na začátku dokumentu se s Václavem Sislem ocitáme v březnu roku 1968, kdy společně se synem Václavem vyjel na své motorce z Prahy. O pravém důvodu cesty mu zatím neřekl.

Zamířili na svoji zahradní chatu, která stávala v Posázaví. Když dojeli, převlékli se do pracovního. Václav Sisel pak trochu záhadně chodil po zahradě, něco vyměřoval a nakonec začali kopat a hledat v zemi ukrytou sklenici. Sklenici s literárním pokladem.

Dozorce a vedoucí vězeňské tiskárny

Václava Sisla (1919–1984), rodáka z Benešova, zásadně určila autorita otce. Tak podstatně, že po 2. světové válce ovlivnila i jeho volbu povolání. Vyučený tiskař, který se v květnu 1945 vrátil z německého pracovního nasazení, pod dojmem čerstvých zkušeností, poválečné euforie i vypořádávání se s kolaboranty a nacisty, nastupuje jako pomocný dozorce Sboru uniformované vězeňské stráže do pankrácké věznice.

Jenže únorový komunistický puč převrátí vše naruby. Čestný a citlivý dozorce, v té době již otec tří dětí, je bezprostředním svědkem důsledků třídního boje – v celách se tísní zatčení faráři, váleční hrdinové, soukromí zemědělci, profesoři a také spisovatelé a básníci.

Václav Sisel se v té době stává odborným vedoucím ve vězeňské tiskárně. A když jsou v roce 1953 do pankrácké věznice převezeni odsouzení spisovatelé Josef Knap, František Křelina a Jan Zahradníček, šťastně se dostávají na práci právě do tiskárny.

Autor dokumentu Miloš Doležal s Václavem Sislem mladším

Básně z vězení

Postupně poznají pravý charakter vedoucího dozorce a především básník Zahradníček mu s důvěrou začne svěřovat rukopisy svých vězeňských veršů, které tam v roce 1953 až 1954 stačil napsat.

Když byl pak o několik let později Václav Sisel propuštěn ze služeb ministerstva vnitra, podařilo se mu rukopisy básní vynést z vězení a nejprve zakopat na otcově zahradě v Kunraticích a později, v zavoskované sklenici, na své zahrádce u Krňan v Posázaví. Vykopat je mohl, společně se synem, až v čase Pražského jara 1968 a odevzdal je do Památníků národního písemnictví.

Na jaře 2015 jsme se společně s Václavem Sislem, synem statečného dozorce, a Janem Jakubem Zahradníčkem, synem vezněného básníka, vydali na obě místa, ukrývající kdysi literární poklad. Po celou dobu natáčení se mi stále vracela otázka – kdo by byl dnes ochotný riskovat kariéru, zaměstnání nebo vězení kvůli rukopisům básní?

Spustit audio
autor: Miloš Doležal

Související