Doktorské tituly a politika

15. duben 2010

Kauza plzeňské právnické fakulty, odstartovaná loni v září podezřením, že její proděkan v disertační práci opisoval od jiných autorů a ústící jak v příchod nového vedení, tak v důkladné zkoumání mnohých expresních studií a záhadně udělených doktorátů, se pomalu dostává do finální fáze. Představované krokem radikálním, nicméně zřejmě nezbytným, jaký ovšem české vysoké školství nepamatuje. A bez něhož by se děkan Jiří Pospíšil těžko mohl dobrat ke kýženému očištění pošramocené pověsti školy. Na základě zprávy vyšetřovací komise totiž údajně existuje seznam sedmdesáti osob, jimž má být odebrán doktorský titul. Důvodem je (cituji) „nestandardní průběh státní závěrečné zkoušky a u tří osob i celého studia," jak se ve zprávě říká.

Podle očekávání, jsou mezi nimi také nikoli neznámí politikové a osoby působící ve státní správě. Média shodně uvádějí coby příslovečné „největší ryby“ v síti komise primátorku Chomutova Ivanu Řápkovou, známou především tvrdým postupem vůči tamním neplatičům, a starostu Prahy 5 Milana Jančíka s divokou pověstí šíbrovského autokrata, jehož chce celopražská ODS v nejbližší době odvolat z funkce místopředsedy.

Příslušné správní řízení k odebrání titulů ovšem jistě nebude jednoduché, lze čekat obranu postižených všemi dostupnými prostředky a například Jančík tvrdí, že jeho studia byla v naprostém pořádku a o titul se prý neobává. Je ale otázkou, zda mohou lidé podezřelí z neregulérního získání doktorátu během řízení prokazovat, že se ničím neprovinili. Řápková kupříkladu už se Západočeskou universitou vede občanskoprávní spor kvůli výrokům zpochybňující průběh jejího studia. Připomeňme, že v knihovně školy chybí primátorčina diplomová práce a další studijní dokumenty, ona sama nenalezla index a veřejnost se podivovala nad tím, že si nejprve nevybavila jména zkoušejících a když přece jedno posléze uvedla, šlo o již nežijícího pedagoga. Ostatně i Jančík tvrdil, že dostal jeden ze zápočtů od již nežijící docentky.


K obrázku záhad kolem plzeňské právnické fakulty také patří událost z minulého týdne, které si možná širší veřejnost příliš nepovšimla: když totiž škola začala rozesílat oznámení lidem, kterých se má řízení o odebrání titulů týkat, objevil se otevřený dopis, ve kterém více než dvacet studentů žádalo rektora, aby se odebírání titulů odložilo na dobu po sněmovních volbách. Rektor to hodlal respektovat, zřejmě aby nebyl osočen ze zásahu do voleb, neboť kupříkladu Řápková je na kandidátce ODS a nikoli bez šance usednout ve sněmovně, když řada občanů Chomutova její řešení neplatičské problematiky podporuje. Jenže vzápětí vyšlo najevo, že je otevřený dopis podvržený a většina podepsaných studentů o něm nic nevěděla. Kdo výzvu koncipoval a co přesně tím vlastně sledoval, když šlo o podvrh až amatérský, neboť bleskově odhalený, není ovšem jasné. Dost možná šlo o součást rozsáhlé taktiky nadělat kolem kauzy co nejvíc zmatků. Vždyť vzbudit dojem, že je na škole totální nepořádek a proto chybí u podezřelých studentů příslušná dokumentace, se také někteří z nich pokoušeli už vloni na podzim.
Jak víme z dosud neoficiálních informací, řízení o odeprání titulů by se mělo týkat také osob ze starého vedení fakulty, včetně bývalého proděkana a šéfa Akademického senátu a že někteří lidé kupříkladu byli přijati do doktorského procesu mimo běžný termín, jiní dělali zkoušky v jiném oboru, než na který byli přijati a většinou pak uspěli na katedře občanského práva vedené dnes už rovněž bývalý proděkan Milan Kindl, který se jeví coby architekt veškeré podivné praxe fakulty.


Odhadovat jak bude řízení probíhat a kolik titulů může být případně odebráno, je dnes velmi obtížné. Nezapomínejme, že jde mimo jiné o dost protřelé právníky, kterým půjde o hodně. A o mnoho jde také například Ivaně Řápkové, která ještě před vypuknutím kauzy měla nastartováno do vyšších politických pater. Mateřská ODS se od ní zatím neodtahuje, neboť jistě ctí presumpci nevinny. Těžko ovšem říci, co by občanští demokraté dělali, kdyby Řápková získala poslanecký mandát a krátce na to přišla o doktorát ale stále tvrdila, že jde o nespravedlnost. Přimět zákonodárce k rezignaci jak známo nelze, ale mít v poslanecké lavici někoho v kabátě z ostudy je zároveň velmi nepříjemné. Speciálně pro ODS, která se bez ohledu na výsledek parlamentních voleb bude muset snažit veřejnosti dokázat, že se míní zbavit toho, co jí už delší dobu škodí. Dost možná bude mít Petr Nečas ještě mnohem víc starostí, než si ve chvíli, kdy přijal roli volebního lídra a neoficiálního předsedy strany mohl představovat.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.