Dokonalý podnikatel

Jinými slovy i majitel té nejmenší restaurace musí být tak zodpovědný člověk, aby při každém vytočeném pivu myslel na své povinnosti ke státnímu rozpočtu. Na důkaz toho pak předá hostovi, který se u pultu zastaví cestou z práce, 25 centimetrů dlouhý paragon. A pokud by někdo takto dokonalým způsobem účtovat nechtěl, nemá v elitním podnikatelském stavu co pohledávat. Registrační pokladny byly hitem uplynulého týdne, nešlo ale jenom o ně.

Poslanci zároveň schválili v prvním čtení novelu zákona o nezaměstnanosti, která má za úkol účinně potírat takzvaný švarcsystém. Norma, která platí už od října, pro jistotu zakázala veškerou možnost, jak by k šizení státního rozpočtu docházelo. Nebylo prostě možné, aby si běžná firma najímala na práci živnostníka, všechny své aktivity musela obstarat svými vlastními zaměstnanci, případně mohla nakoupit služby od jiné firmy. Důvodem bylo podezření zákonodárců, ostatně oprávněné, že firmy nahrazují své zaměstnance živnostníky pouze proto, aby ušetřili na platbách sociálního a zdravotního pojistného.

Zmíněným zákazem by poslanci skutečně švarcystém znemožnili, zřejmě by tím ale zároveň zlikvidovali většinu živnostníků, kteří nakonec většinou nabízejí speciální služby větším firmám. Nesmyslnost zákazu tedy poslanci napravili novelou, která opět počítá s dokonalostí podnikatelů. Firmy mohou dávat práci živnostníkům pouze ale v případech, kdy bude zcela zřejmé, že nejde o obcházení zákonů. Firmy i živnostníci bezpochyby mají něco společného s vševědoucím Bohem, protože budou muset předvídat postoj finančního úředníka, který bude poslední instancí, rozhodující o výkladu zákona.

Jinak by mohli dostat pokutu až dva miliony a to by jim přece nikdo z poslanců nepřál. To ale není všechno, protože politici vymysleli zbrusu nový úřad, Státní úřad inspekce práce. Vznikne transformací dosavadního Úřadu bezpečnosti práce a přijme dalších sto lidí. Jde o velkou změnu. Dosud byli bezpečnostní inspektoři spíše poradci pracovních úřadů, teď se stanou zcela autonomními a budou moci pokutovat podnikatele, kteří poruší zákoník práce ve 30 vyjmenovaných případech.

Předpokládá se, že zaměstnavatelé si budou všech detailů vědomi a s novými úředníky udrží dobré vztahy. Přece se ve všech podnicích zákony neporušují, soudí ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach, který zákon prosadil. Pozoruhodné na třech zmíněných zákonech je i hlasování. Vždy pro ně hlasovali komunisté, naopak několik lidovců či unionistů hlasovalo proti nim spolu s opoziční ODS. Je jasné, že dobré mínění o podnikatelích má především levice.

Čím je levice radikálnější, tím od podnikatelů čeká lepší výkony. Je pravda, že levice ve Sněmovně vždy neuspěla, například neprošly hned tři vyvlastňovací zákony. Jeden měl vrátit státu budovu v areálu Národního divadla, druhý měl dát možnost zestátnit půdu pro stavbu dálnic a třetí dával nájemcům prakticky neomezenou moc nad pronajatou zemědělskou půdou. Spíše pravicová či liberální koalice ve Sněmovně také uspěla v zákonech, které se naopak zaměřily na úřady a snaží se omezit jejich moc. Nařízení obchodním soudům, aby zapisovaly firmy do rejstříku během pěti dní navrhla ODS, oprávněnost návrhu ale byla tak očividná, že si vůbec nikdo z poslanců neodvážil oponovat.

Další návrh má omezit svévoli konkurzních správců a omezit trvání konkurzu. V Česku trvají deset let, suverénně nejdéle v Evropě. Zřejmě se ho podaří prosadit ještě na této schůzi, zatím ale ještě narazil na odpor komunistů a sociálně-demokratické levice. Pohled na probíhající schůzi je paradoxní. Na jedné straně se prosazují zákony, které svazují podnikatele novými regulacemi a dávají novou pravomoc úřadům, na druhé straně procházejí i zákony, které se snaží dostat pod kontrolu svévolné úředníky, vybavené příliš velkými rozhodovacími pravomocemi.

První směr prosazuje levice, ten druhý pravice a nezáleží přitom, kdo patří a kdo nepatří do vládní koalice. Jinými slovy poslanci nakládají na podnikatele mnohé břímě a předpokládají, že snesou všechno. A když 10 let dokážou přežít i s očividně nesmyslnými předpisy, pak je s notným otálením třeba zruší. Jisté porozumění mezi politiky a podnikateli zkrátka existuje, nakonec ani se nebude vyvlastňovat.