Dobře utajení Vietnamci v českých továrnách

29. listopad 2017
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Vietnamský dělník

Získávání dělníků z Vietnamu provází korupce. Proto také ministerstvo zahraničních věcí zrušilo na začátku listopadu systém visapoint, přes který cizinci registrovali své žádosti. Přesto od začátku roku přišlo do Česka zhruba patnáct set dělníků přímo z Vietnamu – lidí s minimální kvalifikací, bez znalosti češtiny.

Mnozí museli zaplatit tučný úplatek, aby získali jistotu dvou let těžké práce za minimální mzdu. Je ale téměř nemožné zjistit, kterým firmám se podařilo zahraniční dělníky dovézt a co pro to musely udělat. České úřady totiž důsledně tají veškeré informace o zaměstnavatelích.

Za dva roky ani noha

Po tlumivých kobercích neslyšně přecházejí manažeři, na zdech kanceláří visí velké reklamní fotografie žen ve spodním prádle. Samé usměvavé plnoštíhlé modelky. Tady v Kongresovém centru na pražském Vyšehradě sídlí textilní společnost Triola. Vietnamce, či spíše Vietnamky, shánějí personalisté úpěnlivě několik let.

Řediteli Petru Kalovi by stačilo dvacet šiček. „Už jsme si i vybrali zkušené šičky s osvědčením, viděli jsme jejich práci ve Vietnamu přes skype. Máme pro ně ubytování, stravu, pojištění. Za dva roky se nám přes systém visapoint podařilo získat přesně nula šiček.“

Evidují, ale nevědí

Proč se Triole nepodařilo získat šičky, se Petr Kala nedozví. Povolení k práci a k pobytu, takzvanou zaměstnaneckou kartu, uděluje ministerstvo vnitra a rozhodnutí žadatelům nezdůvodňuje. Úřad také odmítá říct, které firmy zaměstnance získaly. „Obraťte se na odbory nebo Svaz průmyslu a dopravy,“ říká mluvčí rezortu Hana Malá.

Odbory ani svazy ale nejsou státní orgány a nemají k údajům o cizincích žádný přístup. Zaměstnance eviduje Úřad práce a ministerstvo práce a sociálních věcí, na jejich portálu visí nabídky práce. Mluvčí Jan Sulek odpovídá jednoznačně. „Kdybychom to věděli, tak vám to rád řeknu. Takové údaje ale nemáme.“

Vstup do továrny za 15 tisíc dolarů

Přes vietnamskou komunitu se mi podařilo zkontaktovat dva nekvalifikované dělníky, kteří přišli v poslední době přímo z Vietnamu a získali zaměstnaneckou kartu. Neumějí ani slovo česky. Oba pracují v Mirovicích ve firmě Vodňanská drůbež. Ten mladší dvacetiletý se jmenuje Hoang. Za tmy, po konci jeho směny porážeče, se potkáváme ve večerce.

Agrofert

„V naší skupině je asi dvacet Vietnamců a pracovní smlouvy máme podepsané přímo s továrnou. Máme se dobře, a co se týká mzdy, asi jsou místa, kde je nižší,“ směje se mládenec a říká, že ze začátku dostával 63 korun na hodinu. Teď už dostal přidáno, bere šedesát pět a může pracovat i přesčas. Do Česka se dostal s pomocí známého své matky, který se jmenuje Khoa. Prý takto pomohl více lidem. „Stálo nás to 15 tisíc dolarů,“ říká Hoang bez mrknutí oka. „Musím si je vydělat a vrátit.“

Děláme to v Agrofertu legálně, víc ale neřekneme

Snažím se zjistit, kolik pracuje ve Vodňanské drůbeži Vietnamců a jak se podařilo firmě zahraniční dělníky sehnat. Nikdo z firmy ale nechce odpovědět. Na personálním si zapsali dotazy, že zavolají zpátky, ale nikdo už se neozval.

Vodňanská drůbež patří do skupiny Agrofert, který předseda hnutí ANO Andrej Babiš vložil do svěřenských fondů. Dovezl Agrofert z Vietnamu víc lidí? Jak se mu to podařilo? Mají tam své zastoupení, nebo využili služeb pracovní agentury? Mluvčí Agrofertu Jan Paulů posílá písemnou odpověď:

„Některá pracovní místa obsazujeme zahraničními pracovníky, a to buď formou spolupráce s pracovními agenturami, nebo prostřednictvím speciálních vládních projektů určených zájemcům mimo EU. Celkově prostřednictvím vládních projektů zaměstnávají obchodní společnosti patřící do koncernu několik desítek cizinců. Podotýkáme, že na některé z požadovaných informací nepřímo dopadá zákon o ochraně osobních údajů a nakládání s nimi. Z tohoto důvodu tyto údaje nemůžeme a nebudeme poskytovat.“

Náhlý nárůst Vietnamců

Jak fungoval do letošního listopadu internetový formulář visapoint, přes který se registrovali zájemci o práci v Česku, vysvětluje předseda Česko-vietnamské společnosti Marcel Winter: „Do toho se normální zájemci nedostanou, dokud nezaplatí úplatky v řádu tisíců dolarů místní mafii. Ta pak dokáže zájemce zaregistrovat. Je to hanba a upozorňuju na to už aspoň deset let.“

V Praze Libuši slavili asijský lunární rok i masopust zároveň

Ještě před dvěma lety ale české úřady udělovaly jen několik desítek povolení ročně. Vloni získalo zaměstnaneckou kartu téměř tisíc Vietnamců a letos do konce října skoro patnáct set. České firmy nemají zaměstnance, a tak počet cizinců prudce stoupá. Ještě jednou se ptám mluvčího Agrofertu Jana Paulů, jak se jim to podařilo? „Při zaměstnávání zahraničních pracovníků všechny obchodní společnosti koncernu Agrofert dodržují platnou legislativu a veškeré zákonné požadavky.“

Agrofert nepochybně není jediná firma, které se podařilo dovézt Vietnamce. Příslušná ministerstva ale odmítají sdělit podrobnosti. Ředitel Trioly Petra Kala si neúspěch při hledání vietnamských šiček vysvětluje po svém: Děláme to legálně, a proto jsme nikoho nesehnali.“

autor: ľsm
Spustit audio