Dobré nastavení měnové politiky je složité, ale zásadní. V komplikované situaci může ekonomice významně pomoci

Působení měnové politiky je ale, jak vyplývá z logiky věci, poměrně složité, a proto nefunguje na trhu rychle. Dopady změn úrokových sazeb se v reálu projeví zhruba za rok a půl. Pokud chce banka reagovat na inflaci rychleji, má k dispozici ještě jeden nástroj, a to měnový kurz.

Čtěte také

Ekonom Lacina: Autonomie je silným argumentem zastánců české koruny. Díky ní můžeme reagovat na konkrétní situace v ČR

V praxi si centrální banka vybírá, zda bude primárně řídit úrokové sazby a měnový kurz zůstane jen doplňkovou veličinou, tak je tomu u nás a ve většině vyspělých zemí Evropy, nebo jestli bude ovlivňovat především měnový kurz, což obvykle volí centrální banky v rozvojových zemích.

Na tom, jak moc by centrální banka měla zvyšovat nebo naopak snižovat úrokové sazby v různých situacích, panují mezi ekonomy rozdílné názory.

Centrální banka musí v každém konkrétním případě dobře vážit, zda při zvyšování sazeb na miskách vah převáží ten pozitivní efekt, kterým je zkrocení problematické inflace, nebo už by sazby mohla zvýšit tak vysoko, že by to mohlo vážně ohrozit ekonomické zdraví firem a domácností. A podle toho musí svoji měnovou politiku co nejlépe nastavit.

Čtěte také

Hodí se silnější, nebo slabší koruna? Každý by odpověděl jinak, pro investory je atraktivní silná měna

Pokud centrální banka potřebuje inflaci snížit, snaží se přiškrtit poptávku firem a domácností a sazby zvyšuje. V takovém případě mluvíme o tzv. restriktivní měnové politice.

V opačném případě, když chce poptávku naopak podpořit, sazby snižuje a pak jde o expanzivní měnovou politiku.

Dobré nastavení měnové politiky je v praxi složité, ale pro ekonomiku zásadní. Pokud ji centrální banka zvolí dobře, může ekonomice ve složité situace zásadně pomoci, v opačném případě jí ale může naopak uškodit.

Poslechněte si celé Ekonomické jednohubky v audiozáznamu.