Dobrá nálada Václava Klause a dobrá reklama Viktora Koženého
17. února 1992 začalo předkolo první vlny kupónové privatizace na celém území tehdejšího Československa. V této první fázi mohli držitelé převratné novinky – investičních kupónů – své body svěřit investičním fondům, které se jim měly postarat o dobrou správu a výnos z dosavadního státního majetku. Teď se měl přesunout do rukou občanů.
Za myšlenkové otce kupónové privatizace jsou všeobecně považování ekonomové Dušan Tříska a Tomáš Ježek, ale politicky tento fenomén nejvíc vytěžil Václav Klaus a ODS – kupónová knížka s podpisem ministra financí v předvolební kampani nepochybně zapůsobila.
Čtěte také
V rozhlasovém archivu se mimochodem nachází unikátní rozhovor s Václavem Klausem z května 1991, kdy měl ministr zvláštní důvod ke spokojenosti.
V rozhovoru s redaktorkou Libuší Šnekovou – v té době redaktorka sestavila z pravidelných rozhovorů s Klausem knížku Nemám rád katastrofické scénáře –, totiž Klaus měl v ruce první grafický návrh kupónové knížky.
Na rozhlasových vlnách, stejně jako na stránkách novin a v televizi se už od léta 1990 objevovaly úvahy a diskuse o tom, co od nové formy privatizace čekat a na co si dát pozor.
Jako odpůrce kupónové privatizace se už v létě 1990 v parlamentu projevil Miloš Zeman, který v té době sázel spíš na pomalejší privatizaci se zapojením zaměstnaneckých akcií, byť ve finále „kupónovku“ zcela neodmítal.
Investiční fondy a Viktor Kožený
V době, kdy se jednalo o odložení celého procesu kvůli příliš krátké časové lhůtě pro podávání privatizačních projektů u jednotlivých podniků, se také odehrála důležitá schůzka mezi Václavem Klausem a Tomášem Ježkem.
Čtěte také
Bylo to v listopadu 1991 a jejím výsledkem bylo odložení kupónové privatizace. Klaus toto rozhodnutí zjevně těžce nesl, a dokonce si veřejně postěžoval na Ježkovu nedisciplinovanost.
Český ministr pro privatizaci totiž v polovině listopadu 1991 poskytl rozhovor francouzskému listu Libération, ve kterém se netajil problémy okolo celé akce.
Přitom zájem občanů o účast v kupónové privatizaci nějakou dobu skomíral, než se právě na přelomu let 1991–1992 objevily na scéně investiční fondy – vzniklo jich tehdy několik set! – a jmenovitě Kožený se svými Harvardskými fondy spustil doslova barnumskou reklamu na „jistotu desetinásobku“.
Místo seriózní účasti na správě majetku, která s sebou kromě možnosti zisku nesla i jistou odpovědnost a povinnosti, si tak řada občanů začala kupónovou privatizaci plést s jakousi státní loterií, do které navíc lze nastoupit bez rizika.
Kdo by ovšem čekal kdovíjak třeskuté záznamy právě s Koženým, nedočkal by se. V pouhých dvou záznamech, které se mi podařilo s Viktorem Koženým objevit, je vlastně zajímavý hlavně ten první z podzimu 1991, ještě před spuštěním kampaně.
Moderátor se tehdy ptal přítomných zástupců investičních fondů, jak že lze v této branží poznat solidního správce majetku budoucích drobných investorů. Kožený odpověděl sice zaobaleně, ale smysl sdělení byl tento: Podle toho, že má dobrou a všudypřítomnou reklamu. Byl to poučný, varující, ale velmi nenápadný signál.
Celý pořad najdete v audiozáznamu.
Související
-
Není Harvard jako Harvard. Proč je Viktor Kožený ve světě...
Zakladatel Harvardských investičních fondů Viktor Kožený byl autor slavného sloganu „Jistota desetinásobku“. Na jednoduché heslo, že za úpis privatizačních bodů ve ...
-
„Upřednostnila se rychlost a bylo to dobře,“ hodnotí kupónovou privatizaci analytička Jana Klímová
Kuponová privatizace má dodnes řadu odpůrců. Česká veřejnost ji podle průzkumů vnímá velmi kriticky, zejména kvůli nedořešeným kriminálním kauzám.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
