Dobrá nálada Václava Klause a dobrá reklama Viktora Koženého

Za myšlenkové otce kupónové privatizace jsou všeobecně považování ekonomové Dušan Tříska a Tomáš Ježek, ale politicky tento fenomén nejvíc vytěžil Václav Klaus a ODS – kupónová knížka s podpisem ministra financí v předvolební kampani nepochybně zapůsobila.

Čtěte také

Kuponová privatizace byla takovou šokovou terapií, myslí si historik

V rozhlasovém archivu se mimochodem nachází unikátní rozhovor s Václavem Klausem z května 1991, kdy měl ministr zvláštní důvod ke spokojenosti. 

V rozhovoru s redaktorkou Libuší Šnekovou – v té době redaktorka sestavila z pravidelných rozhovorů s Klausem knížku Nemám rád katastrofické scénáře –, totiž Klaus měl v ruce první grafický návrh kupónové knížky.

Na rozhlasových vlnách, stejně jako na stránkách novin a v televizi se už od léta 1990 objevovaly úvahy a diskuse o tom, co od nové formy privatizace čekat a na co si dát pozor.

Jako odpůrce kupónové privatizace se už v létě 1990 v parlamentu projevil Miloš Zeman, který v té době sázel spíš na pomalejší privatizaci se zapojením zaměstnaneckých akcií, byť ve finále „kupónovku“ zcela neodmítal.

Investiční fondy a Viktor Kožený

V době, kdy se jednalo o odložení celého procesu kvůli příliš krátké časové lhůtě pro podávání privatizačních projektů u jednotlivých podniků, se také odehrála důležitá schůzka mezi Václavem Klausem a Tomášem Ježkem.

Čtěte také

Karel Hvížďala: Výjimečný muž v české politice Tomáš Ježek

Bylo to v listopadu 1991 a jejím výsledkem bylo odložení kupónové privatizace. Klaus toto rozhodnutí zjevně těžce nesl, a dokonce si veřejně postěžoval na Ježkovu nedisciplinovanost.

Český ministr pro privatizaci totiž v polovině listopadu 1991 poskytl rozhovor francouzskému listu Libération, ve kterém se netajil problémy okolo celé akce.

Přitom zájem občanů o účast v kupónové privatizaci nějakou dobu skomíral, než se právě na přelomu let 1991–1992 objevily na scéně investiční fondy – vzniklo jich tehdy několik set! – a jmenovitě Kožený se svými Harvardskými fondy spustil doslova barnumskou reklamu na „jistotu desetinásobku“.

Místo seriózní účasti na správě majetku, která s sebou kromě možnosti zisku nesla i jistou odpovědnost a povinnosti, si tak řada občanů začala kupónovou privatizaci plést s jakousi státní loterií, do které navíc lze nastoupit bez rizika.

Zakladatel Harvardských fondů Viktor Kožený, který zbohatl na machinacích a podvodech spojených s kuponovou privatizací|foto:Borgis / Právo / Profimedia

Kdo by ovšem čekal kdovíjak třeskuté záznamy právě s Koženým, nedočkal by se. V pouhých dvou záznamech, které se mi podařilo s Viktorem Koženým objevit, je vlastně zajímavý hlavně ten první z podzimu 1991, ještě před spuštěním kampaně.

Moderátor se tehdy ptal přítomných zástupců investičních fondů, jak že lze v této branží poznat solidního správce majetku budoucích drobných investorů. Kožený odpověděl sice zaobaleně, ale smysl sdělení byl tento: Podle toho, že má dobrou a všudypřítomnou reklamu. Byl to poučný, varující, ale velmi nenápadný signál.

Celý pořad najdete v audiozáznamu.