Do Elle jsem šla s předsudky. Je ale skvělá výzva začít ji dělat i pro intelektuály, říká šéfredaktorka Kučerová
„Jsem vypravěčka příběhů. Pochopila jsem, že skrze slova a různou vizualizaci a narativy můžeme vytvářet svět tak, jak bychom ho chtěli vidět,“ říká Thea Kučerová, která pracovala v magazínu Hospodářských novin Proč ne?!, kde se věnovala především designu, architektuře, gastronomii, umění nebo udržitelnosti. S Pavlínou Louženskou moderovala úspěšný podcast Trendspotting a od začátku letošního roku je šéfredaktorkou módního časopisu Elle.
Čtěte také
„Myslím, že móda má spoustu různých vrstev. Určitě může být povrchní a je spousta lidí, kteří ji povrchně nosí. Pro mě je to spíš způsob sebevyjádření. Můžeme se podívat na nějakou rockovou hvězdu 60. let a podle toho, jak se obléká, víme, co od ní máme čekat,“ míní Kučerová.
Sama také uvádí, že lidé mohou oblečením vyjadřovat svoji náladu nebo ji naopak pozvednout.
„Takový klasický trend, o kterém jsme se bavily s Pavlínou v našem podcastu minulé roky, bylo dopaminové oblékání, kdy se člověk cítí trochu pod psa, a tak si obleče něco, co mu udělá radost. Lidé to začali používat v pandemii, protože byli neustále v teplákách. Proto si začali objednávat oblečení, které bylo nějakým způsobem zajímavé, barevné a podobně,“ říká.
Módní časopis s přesahem?
Časopis Elle má v zahraničí poměrně dlouhou tradici, nicméně příští rok bude v České republice slavit 30 let, což už je také delší historie. Kučerová se ale podle svých slov snaží, aby nešlo pouze o výplňový magazín, ale aby měl také svůj vlastní přesah.
Čtěte také
„Mě baví, když to má vždy nějaké poselství. Nemám ráda text pro text, takže cokoli, co se textuje jenom pro to, aby v magazínu něco bylo. Proto jsem chtěla, když jsem přišla do Elle, začít opět vyrábět publicistiku. Snažím se přitáhnout různé autorky, které mají co říct, abychom jim poskytli prostor, protože od toho si myslím, že ten magazín je. Na rychlé texty a obrázky se už každý podívá na internetu a nemám pocit, že by za to lidi měli utrácet peníze v tisku,“ míní s tím, že to je důvod, proč chce dělat obsah s přesahem.
Podle Kučerové je Elle časopis i pro intelektuální čtenáře, a to i přesto, že sama přiznává, že při příchodu do něj měla jisté předsudky.
„Říkala jsem si, že já jsem tak trochu ta intelektuálka a teď budu dělat magazín, který může být trochu povrchní. Pak jsem si ale uvědomila, že je to skvělá výzva a že by ho právě do rukou mohli brát intelektuální lidé, přičemž by jeho čtení mohlo být zároveň určitým způsobem lehkosti. Člověk by si tak mohl vzít Elle k odpočinku jako víkendové čtení,“ vysvětluje.
Čtěte také
Magazín si podle slov Kučerové mohou vzít do ruky ale i čtenáři, kteří se nezajímají pouze o témata, která nabízejí mainstreamová média a která nejsou pro většinová média tolik zajímavá.
„Trochu do toho vložím feminismus, ale pro mě je to tak, že jsem často v médiích nenacházela témata, která mě jako ženu zajímají, a tak se snažím vždy hledat cestu, jak je do magazínu dostat, ale mít tam k tomu právě i tu intelektuální vrstvu,“ dodává.
Poslechněte si celý pořad Osobnost Plus v audiozáznamu. Moderuje Michael Rozsypal.
Související
-
Místa v srdci Lenky Vlachové, autorky projektu Móda Fashion Days
Osobnosti nechávají nahlédnout na svá oblíbená místa. Autorka projektu Móda Fashion Days Lenka Vlachová sice žije v Praze, ale k jihu Čech ji táhne starý rodinný statek.
-
Tiny houses: Původní skromnost a vztah k přírodě převálcovala móda a přepych, myslí si architektka
O českých a slovenských tiny housech nedávno vyšla první kniha. Jaká je u nás současná situace minimalistického přístupu k bydlení?
-
Móda a sex. Jak se obléknout na rande?
Moderátoři Eliška Soukupová a Karel Vladyka mluví o tom, v čem se cítí sexy a jaké oblečení je přitahuje nebo odpuzuje na ostatních, na což odpovídali i posluchači.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.