Displeje na bázi kvantových teček
Elektroluminiscenční displeje QLED vytvořené pomocí kvantových teček mají oproti dosavadním displejům hodně výhod.
Tenké displeje s přesným a kontrastním vykreslováním tvarů a barev dobývají svět. Vývoj se nezastaví u dnešních displejů typu LCD nebo LED, popř. U displejů na bázi organických polymerů, tzv. OLED. Několik firem teď přichází s pokročilou technologií elektroluminiscence, která je založena na tzv. kvantových tečkách. Jedná se o displeje QLED.
Kvantové tečky jsou ostře lokalizované krystalické oblasti polovodiče o nanometrových rozměrech. Kvantové tečky jsou schopny vázat jednotlivé elektrony a pracovat s nimi, případně jsou schopny produkovat fotony,které lze použít v dalším kroku. Elektroluminiscence označuje jev, při kterém lze v určitém materiálu řídit vyzařování světla pomocí elektrického proudu nebo elektrického pole.
Elektroluminiscenční displeje, vytvořené s pomocí kvantových teček, mají oproti dosavadním displejům několik výhod. Produkují mnohem čistší barvy, vyžadují menší spotřebu energie, dají se vyrobit levněji a jsou ještě o něco tenčí než současné displeje. Displeje QLED také nepotřebují žádnou masku pro vytváření světlo emitující vrstvy. Kvantové tečky se totiž na plochu dají nanášet velice přesně pomocí tiskárny jako součást jejího inkoustu. Technologie QLED také na rozdíl od OLED displejů nepotřebuje barevné filtry, světlo má stanovenou barvu hned od začátku. Nevýhodou je zatím relativně kratší životnost, nepřesahuje 10 000 hodin.
Na vývoji těchto displejů se podílejí americká firma QD Vision, která vznikla na půdě MIT, jihokorejská firma LG Display a belgická chemická firma Solvay. Displeje QLED sice nebudou na pultech příští rok, ale jejich laboratorní exempláře už dnes fungují.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.