Digitalizujme komunikaci státu s občany, ale jenom s těmi, kteří to chtějí, říká Koubský

Od nového roku budou někteří muset využívat datové schránky. Proti tomu se však v otevřeném dopise vyhradily některé neziskové organizace, mezi něž patří například dTest, Český helsinský výbor nebo luridicum Remedium. Podle nich jde o technicky nepřipravený krok, který místo toho, aby napomohl komunikaci s úřady, spíše lidem zkomplikuje život.

Čtěte také

Facebook už mladé zpátky nedostane. Změna by mohla odradit i jeho starší cílovou skupinu, tvrdí expert na sociální sítě

Dopis krom jiného zmiňuje nedostatečnou digitální gramotnost některých lidí, kteří nebudou umět se schránkami sami zacházet. Problém je také v tom, že datové schránky budou automaticky po třech měsících mazat příchozí zprávy, pokud si člověk nezaplatí úschovnu.

Organizace požadují, aby nařízení bylo odloženo do doby, než bude systém plně připravený. Kromě toho se sami zástupci ministerstva vnitra na jedné podzimní konferenci vyjádřili k nedostatkům, které systém má. Zezačátku pravděpodobně dojde k rychlému a vysokému nárůstu schránek, které bude těžké odbavovat. Zástupci měli krom jiného také výtky k rozhraní, jež není zrovna uživatelsky přívětivé.

Nemělo by jít o jedinou možnost komunikace

Petr Koubský, redaktor Deníku N, s organizacemi souhlasí jen částečně. Sám by totiž zašel ještě mnohem dál.

„Já si myslím, že by se ten krok neměl odložit, ale úplně zrušit. Datové schránky by neměly být povinné, měly by být pro toho, kdo je používat chce, a měla by být vždy naprosto rovnocenná cesta pro veškerou komunikaci se státem nedigitálními cestami,“ říká.

Čtěte také

Weby podvodníků pod kontrolou? Správný krok, ale musíme stát pozorně hlídat, míní redaktor Koubský

Důvodem jsou přesně ty argumenty, které signatáři napsaly do dopisu. „Celý ten systém je obtížný na obsluhu, je na něm velice nepříjemné, že po třech měsících maže zprávy, pokud si člověk nezaplatí úložiště a jeho ovládání je opravdu dost náročné. Kdyby se toto všechno vyřešilo, tak by se dalo znovu uvažovat o tom, jestli se ty schránky nemají zřídit všem,“ míní Koubský.

Přesto je ale k tomuto návrhu, byť by byl naprosto dokonalý, velmi obezřetný kvůli určité rovnocennosti přístupu komunikace.

„I kdyby ten systém byl sebekvalitnější, tak si myslím, že pořád by měla být otevřená možnost si vyžádat, aby se mnou stát komunikoval nedigitálně, pokud budu chtít. V tuto chvíli zavádět povinné datové schránky, je tedy podle mého špatně a pevně doufám, že toto volání stát vyslyší,“ říká.

Mírné úpravy příliš nepomohou

V systému ale už začalo postupně docházet k malým úpravám. Změna je například v mazání zpráv po třech měsících. Pokud se člověk přihlásí přes portál občana, může si zprávy archivovat, nicméně ztratí tzv. časové razítko. To znamená, že zprávy budou uložené, ale nebude se s nimi moct pracovat ve vztahu k úřadům.

Čtěte také

Technologie rozpoznávání lidí na ulici? „Města je mají nakoupené, ale zatím je nepoužívají,“ tvrdí Jan Vobořil

Stát tímto svým krokem chce především usnadnit komunikaci s občany a mít ji v digitální podobě, jelikož bude levnější. Podobné systémy jsou zřízené už i v jiných zemích.

„Digitalizujme komunikaci státu s občany, to samozřejmě, ale jenom s těmi, kteří to chtějí a mají o to zájem. Tohle je však politika ode zdi ke zdi. Nařídit něco takového jako jedinou možnost, si myslím, že opravdu není dobrý nápad. Nevím přesně, jak je to v jiných zemích, ale kdekoliv by se to zavedlo jako jediná možnost, tak je to špatně,“ dodává Koubský.

Poslechněte si celý pořad Online Plus Davida Slížka v audiozáznamu. Také se něco dozvíte o síti falešných proruských a proukrajinských účtů na Facebooku v Česku, jaká budou nová pravidla pro náhradu škod způsobených umělou inteligencí a jakou ruskou sociální síť Apple vyřadil ze své nabídky.