Diamantonosná ložiska v Antarktidě?
Australští geologové vydali zprávu, že v Antarktidě objevili poprvé v historii ložiska kimberlitu. Pro tuto vyvřelou horninu je typické, že se v ní po celém světě zpravidla vyskytují diamanty a další vzácné minerály.
V časopise Nature Communications vyšla odborná studie o nálezech kimberlitu v okolí hory Mount Meredith, která je součástí Pohoří prince Charlese ve Východní Antarktidě. Geologové zde sice zatím nenašli žádné diamanty, avšak jejich studie se zabývala jen obecnou geologickou situací v oblasti, nikoliv konkrétními možnostmi těžby. Studie srovnává vlastnosti kimberlitu, nalezeného v Antarktidě, s vlastnostmi kimberlitu, nalezeného v jiných částech světa, kde se zároveň těží diamanty. Její závěr zní: signatura kimberlitu je ve zkoumaných místech identická. Očekávat nález diamantů v Antarktidě je tedy dosti logické.
Odebrané vzorky kimberlitu mají stejnou texturu, mineralogické i geochemické vlastnosti jako tzv. kimberlity I. skupiny, které známe z oblastí diamantových ložisek jinde ve světě. Kimberlit je přitom ve svrchní zemské kůře velmi vzácný. Vzniká ve značných hloubkách zemského pláště zhruba 160 km pod zemským povrchem, kde zároveň panují dostatečně vysoké tlaky a teploty, aby mohly z běžného uhlíku vznikat krystaly diamantu. Podle studie byl kimberlit vulkanicky vyvržen k povrchu Země zhruba před 120 miliony let, když ještě existoval spojený superkontinent Gondwana. Ten byl tvořen dnešními oblastmi Austrálie, Afriky, Jižní Ameriky, Antarktidy, Indického subkontinentu a Arabského poloostrova. Není proto divu, že výskyt kimberlitu a jeho vlastnosti jsou řadě těchto oblastí společné (Antarktida, Brazílie, Indie, Jižní Afrika).
Zatím však není jasné, jsou-li v Antarktidě efektivně využitelné a vytěžitelné zásoby diamantů, zvláště s ohledem na místní obtížné přírodní a technické podmínky. Navíc dlouhodobá mezinárodní smlouva o ochraně životního prostředí Antarktidy z let 1961 a 1991 jakoukoliv těžbu surovin na tomto kontinentě zakazuje minimálně do roku 2041. Tuto smlouvu však podepsalo jen 50 zemí, ostatní země se jí nemusejí cítit vázány.
Zdroje: Nature Communications, Phys.Org, International Science Times, LiveScience, Science World Report, Wikipedia
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
