Déšť vyvolává zemětřesení

Často se mluví o malých kamíncích, které spouštějí velké laviny. Pro zemětřesení to nemusí být pouhý příměr. Vědci už delší dobu teoretizovali o tom, že zemětřesení může spustit obyčejný déšť. Po vydatných srážkách nasáknou porézní horniny vodou a ztěžknou. Vyvíjejí pak na podloží o poznání větší tlak. Pokud je na tektonických zlomech nastřádáno napětí, může být tlak vodou nasáklých hornin příslovečnou poslední kapkou.

Ve prospěch této představy svědčí i skutečnost, že v řadě oblastí se seismická aktivita řídí ročním obdobím a počasím. Hmatatelný důkaz, který by přímo spojil déšť a zemětřesení, ale stále chyběl. Mnozí seismologové považují zatížení vodou z dešťových srážek za příliš malé. Ke spuštění zemětřesení je podle nich nutné zatížit horniny skutečně velkým nákladem. Takovým "nákladem" může být i voda. Například v roce 1962 byla v západní Indii v seismicky aktivní oblasti napuštěna přehrada Koyna. O pět let později zasáhlo oblast zemětřesení sedmého stupně Richterovy škály, při kterém zahynulo 200 lidí. Mnozí spojují vznik zemětřesení se zátěží hornin, kterou zvýší voda nahromaděná za přehradní hrází a pronikající do hornin pode dnem přehradního jezera.

Německý seismolog Sebastian Hainzl měřil v roce 2002 slabé otřesy pod 1 775 metrů vysokou bavorskou horou Hochstaufen. Každoročně tu dochází k tisícům drobných otřesů. Hainzl však jistil, že v létě jsou otřesy pod horou častější. Platilo to ale jen v případě, že v létě vydatně pršelo. V roce 2002 patřily k nejdeštivějším měsícům v roce březen a srpen. Právě v těchto obdobích vzrostl denní počet otřesů z jednoho či dvou na čtyřicet.

Na zlomech pod Hochstaufenem musí být podle Hainzla nastřádáno značné pnutí. Stačí pak i celkem malý podnět, jako je zvýšení tlaku hornin prosycených vodou, a napětí se uvolní otřesem.

Seismology zajímá, zda může být stejným způsobem vyvoláno i mnohem silnější a ničivější zemětřesení. Odborníci to nevylučují. Především v oblastech, kde dochází k zemětřesení na tektonický zlomech v nevelké hloubce, může sehrát voda z vydatných srážek nezanedbatelnou roli. U zlomů probíhajících v hlubších vrstvách je situace komplikovanější. Voda se může dostávat k horninám kolem zlomu dlouhé roky. Odezva na intenzivní srážky potom přichází s tak velkou prodlevou, že je velmi těžké jednoznačně rozhodnout, zda je mezi deštěm a zemětřesením jednoznačně příčinná souvislost.