Deník je užitečný nástroj sebepoznání. A hlavně ho pište rukou, nabádá lektorka Nosková
„Už jen myšlenka, že čtete tajné a soukromé zápisky, je lákavá a vzrušující. S tím ale souvisí i strach: Co když si právě váš deník někdo cizí za pár let nebo ještě dřív přečte?“ popisuje lektorka deníkových metod a vysokoškolská pedagožka Martina Nosková. Jak deník psát? Pro sebe, nebo pro ty, kteří ho jednou najdou? Nebo dokonce cíleně pro své děti?
„Klidně si můžete psát deníků víc,“ odpovídá lektorka. Záleží vždy na tom, jaký člověk vlastně je, jestli rád pracuje se sešity, bloky a stále si něco poznamenává a ke psaní má blízko.
Čtěte také
„Rozhodně je ale deník užitečný jako nástroj sebepoznání, pro uspořádání si vlastních myšlenek, případně pro plánování,“ dodává Martina Nosková.
Impulzem k sumarizaci vlastních myšlenek, k uspořádání vlastních zkušeností i života jako celku klidně může být jen to, že si koupíte nějaký hezký sešit nebo blok.
„To je docela důležité, protože aby se člověku chtělo psát, musí se mu také psát dobře. Musíte mít dobré pero, propisku, které nevynechává inkoust. Deník by se například neměl sám zavírat, případně neměli byste až při psaní zjistit, že jste si koupili čtverečkovaný sešit – a ty čtverečky vás vlastně hrozně rozčilují,“ nastiňuje.
Čtěte také
Psát ale můžete klidně i jen v notebooku. „K tomu vždy říkám, že vlastně neexistují žádná pravidla – a to je to hlavní pravidlo. A když to budete chtít změnit, i to je jen na vás,“ usmívá se lektorka deníkových metod a vysokoškolská pedagožka.
Osobně je ovšem propagátorkou psaní rukou. „Protože tak se zapojují v mozku trošku jiná centra, trošičku jinak myslíte,“ vysvětluje.
„A pokud se ke svým zápiskům někdy vracíte – a to je super, protože se na to můžete podívat z určitého odstupu a nadhledu –, můžete na základě svého rukopisu také poznat, v jakém stavu mysli jste byli.“
Poslechněte si celé Hovory Naděždy Hávové a dozvíte se, proč se díky deníku můžete dostat blíž sami k sobě. Anebo to, jak skvěle se deníky dají využít při výuce cizích jazyků. Vysíláme v repríze.
Související
-
Studenti zdokumentovali vzpomínky studenta, kterého zatkli podřízení jeho tatínkovi, veliteli zásahu
Student Miloň Novák byl v srpnu 1969 zatčen, když si připomínal rok od okupace. Po brutálním výslechu na stanici Veřejné bezpečnosti se ocitnul v pankrácké věznici.
-
Našel se kreslený deník z 1. světové války. Jeho příběh oživují vzpomínky posledního legionáře
Dva výstřely z poloautomatické pistole ráže 7,65 mm Browning stačily a 50 milionů lidí rukovalo na frontu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka