Den po útoku: Život musí jít dál, Brusel musí těm teroristům ukázat, že nás nezastaví

23. březen 2016

Slova v titulku pronesl šéf bruselského regionu Rudi Vervoort. Belgie se po včerejších teroristických útocích probouzí do nelehkých dnů. Brusel ale na rozdíl od loňského listopadu nepřipomíná vylidněné město. Školy, firmy nebo úřady zůstávají otevřené.

Úřady tak zvolily jiný postup než loni v listopadu: tehdy kvůli teroristické hrozbě vyzvaly lidi, aby raději zůstali doma.


Dva sebevražední atentátníci, kteří podnikli úterní útok na bruselském letišti, byli bratři Khalid a Brahim El Bakraouiovi z belgické metropole. Uvedla to dnes agentura Reuters s odvoláním na belgickou televizi RTBF. Policie podle nejmenovaného zdroje RTBF bratry znala kvůli jejich kriminální minulosti, ale až dosud nebyli spojováni s terorismem.

„Podstatná část místního metra jezdí, jezdí také tramvaje, autobusy, vlakové spoje,“ říká zpravodaj Ondřej Houska s tím, že dopravní zácpy, které jsou jindy v Bruselu na denním pořádku, tak nebudou ani dnes kvůli mnoha uzavřeným ulicím v centru ničím výjimečným.

„Dosud při každém nástupu do soupravy metra, autobusu a podobně si člověk žijící tady v Bruselu musel říkat, co kdyby teď někdo zaútočil, tak dnes si to budou říkat úplně všichni,“ sděluje Houska.

Bezpečnostní analytik Radek Kohl působící v Bruselu

„Brusel zatím spíš využívali radikální islamisté jako svoje zázemí, protože tady mají své vnitřní komunity a řadě z nich se doposud dařilo dobře přežívat,“ říká bezpečnostní analytik Radek Kohl.

Podle něj došlo k určitému selhání belgických zpravodajských a policejních složek, mimo jiné kvůli nízkému počtu příslušníků a systému fungování. Také upozorňuje, že počet (několik set) radikalizovaných občanů Belgie, kteří se přidali podle monitoringu k Islámskému státu, je v poměru například ke Francii mnohem vyšší.

„Belgické bezpečnostní orgány budou studovat, co mohli udělat lépe. Dochází k propojení toho tzv. normálního zločinu – ať už šlo o drobné krádeže nebo násilný zločin a radikalizaci. Seznam možných radikálů je v Belgii relativně dlouhý a Belgičané nedokázali ani po těch pařížských útocích sledovat opravdu detailně úplně všechny.

Kohl si myslí, že jde o pokračování psychologického přístupu, který má za cíl v západní společnosti šířit strach a nedůvěru. „Jestli to byla přímo odveta, to bych zvážil tvrdit,“ říká s tím, že zatčený Abdeslam pravděpodobně vypovídal o teroristických buňkách a jejich fungování. „Ti pachatelé se mohli spíš rozhodnout urychlit provedení těch plánů, protože měli pocit, že jsou jim policejní složky na stopě.“

Záznam celého rozhovoru si poslechněte z audioarchivu Českého rozhlasu Plus.

autoři: msp , bar
Spustit audio