Demografka: Chceme 2 děti, plánujeme jich 1,8 a plodíme míň než 1,4 dítě na ženu. Třicátnice nerodí
V Česku v posledních čtyřech letech klesá počet narozených dětí, loni se se jich s největší pravděpodobností narodilo nejmíň od 18. století, kdy se data začala sbírat. „Nečekali jsme, že ženy v reprodukčním věku budou tak často děti odkládat,“ uznává demografka Eva Waldaufová v Osobnosti Plus. Podle ní je čas vyhlásit poplach.
„Problematické je i to, jak se nám liší věkové kohorty,“ poukazuje demografka. „Ještě v roce 2021 se nám narodilo přibližně 110 000 dětí, minulý rok přibližně 80 000. Během několika let nám tedy klesl počet narozených dětí asi o 30 000.“
Čtěte také
Problémem jsou podle ní „zářezy“ ve věkové struktuře. Ty se ponesou s dětmi celý život. Zatímco v současnosti to přináší problém do porodnic kvůli malému počtu porodů, za několik let se přenesou do školek a škol. A nakonec vyústí na trhu práce, kde budou lidé chybět a umocní se trend stárnutí populace.
Společnost potřebuje k přežití nejméně 2,1 dítěte na ženu. Jelikož v Česku bylo v roce 2024 číslo 1,37, podle Waldaufové to znamená, že už několik let česká populace vymírá.
„Co je poměrně zatím povzbuzující, je to, že většina české populace si stále přeje mít děti. Pokud bychom se podívali na nějaký ideální počet dětí, které by lidé v Česku chtěli mít, tak to je přesně ten počet 2,1,“ doplňuje. „To, co ale reálně plánujeme, je 1,8 dítěte na ženu. Ale reálná plodnost je daleko nižší.“
„Otázka je, jestli ještě máme kam klesat. Myslím si, že počet narozených dětí už tak dramaticky klesat nebude. Problematické je už ale jenom to, že porodnost bude kolem třeba těch 80 000 dětí a může stále klesat,“ predikuje Eva Waldaufová.
Mnoho krizí najednou
Demografové ale snížení porodnosti do jisté míry očekávali. Do věku největší reprodukce se totiž dostávají ženy kolem třiceti let, které byly narozeny na konci devadesátých let.
Čtěte také
„Ty už byly populačně slabé ročníky. I kdyby tyto ženy měly v průměru dvě děti, tak celkový počet narozených dětí by byl stejně nižší. Co jsme ale nečekali, že tyto ženy, které jsou teď v tom věku, kdy by potenciálně mohly mít děti, často to rozhodnutí mít dítě odkládají,“ poukazuje Waldaufová.
Podle demografů za úbytkem narozených dětí stojí takzvané období vícenásobné krize. Z té se Česko ještě nedostalo.
„Byla to covidová krize, následovala válka na Ukrajině, pak další nejistoty, energetická krize i vysoká inflace a podobně. To období nejistot jenom narůstá, a to samozřejmě ovlivňuje reprodukční rozhodování mladé populace. I když si myslím, že to není jediný faktor, tak je určitě velmi výrazný,“ tvrdí.
Žádáme děti, ale nepodpoříme rodiče
Přestože podobný trend se dá sledovat v ostatních bohatých zemích Evropy, v Česku je propad třetí nejvýraznější na kontinentě a pátý na světě. Prognózy jsou podle demografky velmi nejisté.
Čtěte také
Pokles v Česku byl podle ní o to víc dramatický, že do roku 2021 se země pyšnila jednou z nejvyšších plodností v rámci Evropy. „Ono se lépe klesá dramaticky, pokud ta plodnost byla poměrně vysoká,“ reaguje.
„Česko není ničím specifické. Možná tím, že v době, kdy už porodnost klesala v evropských zemích, tak u nás rostla. Teď jsme se přidali k poklesu v ostatních evropských zemích. Vyhlídky jsou opravdu velmi nejisté. Je těžké něco predikovat ve chvíli, kdy víme, že i ty předchozí odhady byly více optimistické,“ říká vědkyně.
Za velké riziko pro společnost považuje to, že nízká porodnost urychluje proces demografického stárnutí.
Čtěte také
„Už dnes se setkáváme s tím, že nám do postproduktivního věku, důchodového věku odcházejí populačně silnější ročníky. Zároveň se nám do období, kdy vydělávají peníze, dostávají slabší populace. To jenom urychluje ten proces a populace nám stárne nejen ze shora, ale i zezdola“ vysvětluje a dodává:
„Populační klima tak příznivé, abychom ty děti měli. Přijde mi jako škoda, že se ta společnost nepodporuje. Myslím si, že mladý člověk necítí, že je vítaný jako rodič. Zároveň po něm chceme, aby děti měl, ale nic pro to neuděláme a nepodpoříme ho.“
Jaká opatření dokážou nižší porodnost zvrátit? A jak dlouho trvá, než se nepříznivé trendy otočí? Poslechněte si celou Osobnost Plus s demografkou Evou Waldaufovou.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka



