David Klimeš: V předvolebním Česku chybí otázka: pro či proti von der Leyenové?
Stávající předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová usiluje o druhý mandát v čele unijní exekutivy. Bylo by fér, aby české kandidující strany svým voličům řekly, zda ji podporují.
Čtěte také
V roce 2019 Ursula von der Leyenová prošla v Evropském parlamentu jako nová šéfka Evropské komise opravdu jen těsně. Potřebovala alespoň 374 hlasů, dostala jen o devět více. Proti bylo 327 europoslanců. Hned se ukázalo, že ani léta stabilní koaliční většina poslanců z eurolidovecké frakce, eurosocialistů a euroliberálů není zcela přesvědčena o vhodnosti volby.
Takový scénář, nebo snad dokonce nezvolení von der Leyenová nechce podruhé za žádnou cenu připustit. A tak se činí.
Nepodařené námluvy
Vzhledem k tomu, že její Evropská lidová strana se opět asi stane vítězem voleb, a právě tam patří i její domovská německá CDU, má von der Leyenová stále velkou šanci na prodloužení mandátu. Mezi lídry národních států má i nadále zastání. Shoda je na tom, že přes všechny omyly si šéfka Komise vedla v minulých krizích slušně. Rozhodně nebyla tak neaktivní jako například José Barroso za velké finanční krize.
Čtěte také
Problém jsou europoslanci. Všechny tři stávající frakce, které podporují von der Leyenovou, asi oslabí. Proto se Němka ohlíží po dalších možných spojencích. Už rok probíhají celkem zjevné námluvy mezi ní a italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou. Ta je lídryní skupiny Evropských konzervativců a reformistů. Tam patří i česká ODS. Pokud by se i tato skupina přidala k vládní většině v europarlamentu, pozice von der Leyenové by byla zabezpečena.
Jenže to tak nebude. Eurosocialisté jasně řekli již před volbami, že pokud se předsedkyně Komise chce paktovat s euroskeptickou krajní pravicí, tak oni jdou od stolu. A to si von der Leyenová nemůže dovolit. I když eurokonzervativci asi posílí někam k 75 mandátům, eurosocialisté jich stále budou mít dvakrát tolik.
České mlčení
Jistě, koalice se skládají až po volbách. Nicméně speciálně v Česku by bylo fér od českých kandidujících stran a koalicí voličům sdělit, zda je pro ně von der Leyenová s druhým mandátem přijatelná.
Čtěte také
ANO se portrétuje v těchto volbách jako protestní strana proti nejrůznějším bruselským či greendealovým šílenostem. Ale právě hlasy ANO v euroliberální frakci toto vše schvalovaly a pomohly von der Leyenové k funkci. Takže jak by o von der Leyenové hlasovala lídryně kandidátky ANO Klára Dostálová, kdyby usedla do europoslaneckých lavic?
Ještě bizarnější je to u koalice Spolu. ODS v roce 2019 hlasovala proti Němce, prý dokonce její zvolení bylo v rozporu se zájmy Česka. Naopak TOP 09 a lidovci byli v čele její podpory. Tak jak to mají dnes, když se sešli na stejné kandidátce? Kdo by byl pro von der Leyenovou podruhé a kdo ne? A změnilo by se něco, kdyby se Němka opřela i o eurokonzervativce?
Nevíme. Jsme uprostřed horké volební kampaně, strany na sebe pálí o sto šest v tématech, které s těmito volbami vůbec nesouvisí, ale zároveň mezi nimi platí tichá úmluva – hlavně se nebavme o tom, o čem volby do Evropského parlamentu doopravdy jsou.
Autor je publicista a ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
