David Klimeš: Stabilita sama o sobě Česko nespasí

22. prosinec 2016

Premiér Bohuslav Sobotka v bilančním hodnocení pochválil svou vládu. Přinesla prý Česku politickou i ekonomickou stabilitu. To je jistě pravda. Poprvé od dob premiérování Miloše Zemana to vypadá, že předseda vlády dotáhne celý svůj mandát v čele kabinetu.

Vládní sestavě ČSSD, ANO a KDU-ČSL důvěřuje také slušných 40 % lidí, což je o poznání větší legitimita, než když ještě před pár lety vládě Petra Nečase nedůvěřovala ani desetina lidí. Ale zaklínání se stabilitou je málo. Tato země potřebuje reformy a na ty Bohuslav Sobotka nemá odvahu.

Premiérova priorita pro volební rok je jasná. Platy mají ve státním sektoru růst, kde to jen jde. A kde není možné platy zvedat, tak tam to vláda má alespoň pokropit pořádně dotacemi. Vládní platový kvapík by v představách Sobotky měl nakopnout i soukromý sektor, aby začal rychleji zvyšovat mzdy. Sobotka chce také dál zvyšovat minimální mzdu, zdravotnictví přidat prostřednictvím navýšení platby za státního pojištěnce či platit samoživitelkám, kterým neplatí partner.

To jsou všechno jistě bohulibé záměry, ale řeší jen nákladovou stranu. Stát až neuvěřitelně dává komukoliv, kdo se jen trochu ozve. Opravdu komukoliv. Dobře to bylo vidět třeba tento týden na stávce naprosté menšiny odborářů na České poště. Hned k nim přispěchal premiér a ministr vnitra a slíbili jim výrazně vyšší platy.

Nikdo ve vládě ale neřeší příjmovou stranu rozpočtu, tedy kde na sliby vzít. A už vůbec se nikomu nechce do opravdu hlubokých reforem. Vždyť si vezměme jen ty Sobotkou vyjmenované priority: lepší čerpání evropských fondů je povinnost, nikoliv priorita. Stejně tak rychlejší stavba dálnic D11, D35 či D3. To vše je jen dohánění minulých restů.

Z velkých reforem se v Sobotkově hodnocení objevil snad jen zákon o sociálním bydlení, do kterého se ale ovšem nikomu příliš nechce, protože je velmi kontroverzní a bude si žádat miliardové investice. Ale za tímto záměrem jsme alespoň schopni zahlédnout systémové řešení situace lidí, kteří nedosáhnou na slušné bydlení.

Česká pošta, pošťák, poštovní přepážka

Jinak nic. Vláda třeba úplně zapomněla, že je potřeba se pustit do hluboké reformy zdravotnictví. Přidávání doktorům je sice hezké, ale kde jsou plány na rozvoj komerčního připojištění či řešení problémů prodělečných regionálních nemocnic? Usnuly.

Stejně tak usnuly jakékoliv pokusy o reformu penzí. Tato vláda si slavně ustanovila důchodovou komisi, ale dosud z ní nevypadl žádný hodnověrný plán, jak změnit penze tak, aby to jednou nebyly žebračenky. A naposled nás o nutnosti reformy školství přesvědčily testy patnáctiletých žáků PISA, ve kterých jsme se už propadli i za Rusko.

Takovou stabilitu snad nikdo nechce. Je to stabilita, která je jen spokojená sama se sebou a politiku redukuje na zvyšování mezd. Opravdové reformy, které by zachránily naše krachující sociální systémy, se do této stability však už bohužel nevejdou.

Autor je komentátorem Hospodářských novin.

autor: David Klimeš
Spustit audio