Datová schránka pro každého

U případů, které se táhnou déle než tři roky, jsou podle statistik soudů na vině zejména problémy s doručováním. Ono totiž ani v době satelitních sledovacích systémů nemusí být hledání adresáta s neznámým místem pobytu jednoduchým úkolem.

Ministerstvo vnitra si do budoucna vytklo neskromný cíl, totiž aby každá fyzická i právnická osoba měla svou vlastní doručovací datovou schránku, za jejíž pravidelnou kontrolu by byla odpovědná. Tento zdánlivě jednoduchý mechanismus, který není ničím jiným než vylepšenou elektronickou poštou, by měl soudům, obcím, zdravotním pojišťovnám i dalším státním institucím velmi ulevit. Podle platné procesněprávní úpravy mohou soudy elektronicky komunikovat pouze s adresáty, kteří s tím vysloveně souhlasí. Když si však elektronickou obsílku nevyzvednou do tří dnů a nepotvrdí současně její doručení, ke slovu se stejně vrací klasická papírová obálka.

Zavádění datových schránek je dalším důležitým krokem na cestě k elektronizaci veřejné správy. Poslanecká sněmovna schválila na konci června hlasy koaličních poslanců i většiny sociálních demokratů tzv. eGovernment Act, tedy zákon o elektronizaci státu. Ministerstvo počítá s tím, že všechny právnické osoby a podnikající fyzické osoby budou prostřednictvím datových schránek komunikovat povinně. I občany by však úřad ke zřízení schránky rád motivoval, např. možností doručování výpisů trestných bodů z karty řidiče.

Z pohledu uživatele je jednoznačným přínosem, že datové schránky na žádost fyzické i právnické osoby zřídí ministerstvo bezplatně do několika dnů. K aktivaci konta poslouží zvláštní heslo, jež majitel schránky dostane v poštovní zásilce do vlastních rukou. Na nedostatečné zabezpečení systému se již v minulosti snesla kritika některých poslanců. Využití pokročilých šifrovacích metod a průběžné zdokonalování obslužných aplikací by však mělo jakémukoli zneužití zabránit. Pro subjekty, které o to požádají, by navíc měl být k dispozici přístup s vyšší mírou zabezpečení.

Hlavním cílem schvalovaného návrhu zákona je faktické zrovnoprávnění elektronické a papírové formy komunikace s úřady. Papírové dokumenty však bude nejprve třeba do elektronické podoby převést, což by měli provádět úředníci neskenováním dokumentu a jeho následnou vidimací, tedy schválením shody s předlohou, formou elektronické značky. Za tento úkon, který dnes provádějí notáři, by měli uživatelé zaplatit třicet korun. Zákon umožní i konverzi v opačném směru, a tak již nebude třeba mít obavy z nenávratné ztráty dokumentů.

Pochybnosti odborníků vyvolal schválený pozměňovací návrh poslance za sociální demokracii a exministra pro místní rozvoj Radko Martínka, který počítá s tím, že provozovatelem nového systému se stane držitel poštovní licence. Toto ustanovení by mělo bez výběrového řízení svěřit mnohamiliardovou zakázku České poště, a to za cenu pevně stanovenou na bázi kalkulace nákladů a přiměřeného zisku. Objevily se i názory, že poslanci tím chtějí poště nahradit výpadek příjmů za doručování úředních dopisů.

V oblasti eGovernmentu se Česká republika výrazně inspirovala rakouským modelem. Jeho výhoda spočívá především ve vytvoření unikátních identifikátorů osob, které na rozdíl od dosud používaných rodných čísel zabrání zvědavým úředníkům lustrovat citlivé údaje občanů. Na základě omezených přístupových práv se tak podle příslušné agendy úřadu dostanou vždy pouze k určité části osobních dat. Identifikátor bude navíc uložen pouze v novém centrálním registru a v datové zóně elektronických občanských průkazů.

Elektronické občanky by měly přijít v další fázi projektu eGovernment společně se zavedením elektronické legislativy a sbírky zákonů a elektronického archivu. Podkladem pro elektronickou evidenci by se pak měly stát registry obyvatel a osob, které vláda hodlá zavést ještě do konce volebního období v roce 2010.

Poslanci posvěcený návrh zákona o elektronických úkonech projde v následujících měsících schvalovacím procesem v Senátu a Kanceláři prezidenta republiky. Vzhledem k široké podpoře by měl zbytkem legislativního kolečka projít bez větších problémů, a v účinnost tak zřejmě vstoupí již od července příštího roku, jak v původním textu navrhla vláda. Znamená to tedy, že s obíháním úřadů a čekáním v nekonečných frontách bude definitivně konec? Pevně věřím, že ministerstvu se tyto sliby podaří úspěšně naplnit.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .