Daniel Kroupa: Válečný advent
Začal advent a to znamená, že se blíží Vánoce, svátky míru a pokoje. Lidé přemýšlejí nad dárky pro své blízké a rozhlížejí se po obchodech. Čím více se blíží Štědrý den, tím větší zmatek v nich panuje a mění se ve štvanici, která je pravým opakem vánoční pohody. Jako by šlo jen o věci. A tak je třeba každý rok smysl těchto svátků připomínat. Pokusme se o to tentokrát způsobem, který přímo nevyžaduje přistoupit na náboženské předpoklady, jimž má moderní člověk potíž uvěřit.
Pro křesťany je advent dobou přípravy na znovuprožití události, která se stala před dvěma tisíci lety. Narodil se Ježíš Kristus, který lidem nabídnul možnost, jak se vymanit ze všeho, co je zotročuje. Nebyly to jen společenské poměry, v nichž bylo otroctví samozřejmostí. Vždyť tím, co nás nejvíce svazuje, jsou naše vlastní minulé skutky, jimiž jsme zpřetrhali naše svazky s blízkými lidmi i s tím, co jediné může náš život naplnit štěstím: milovat a být milován.
Čtěte také
Štěstí není pocitem štěstí, okamžikem rozkoše, který záhy pomine, ale celkem života, v němž láska dospěla ke svému naplnění. Toho zajisté nelze dosáhnout tím, že se upínáme k věcem a že je hromadíme, až nás zavalí svou marností. Láska je naproti tomu vztahem k druhým a věcem dává hodnotu tím, že je proměňuje v dary.
Život jsme dostali darem
Tím, co nás však nejvíce zotročuje, je trvalá úzkost ze smrti, ze které se na chvilku vykupujeme těmi okamžiky rozkoše. Smrtí přece končí náš život i se vším, co mu dávalo smysl. Z otroctví konečnosti nás Ježíš Kristus vykoupil právě svou smrtí na kříži. Ukázal, totiž, že život z lásky obětovaný pro druhé má smysl, i když skončí tou nejpotupnější smrtí.
Čtěte také
Přinejmenším má smysl pro ty, pro které byl obětován. Má jej také proto, že jim poskytuje naději, otevírající možnost prožít i své vlastní životy tak, aby měly pro někoho smysl. Život jsme dostali darem a je v naší moci jej darem učinit.
Pro své nejbližší to o Vánocích můžeme udělat tak, že jim jako Ježíšovi poslové doručíme pod stromeček dárky, které jim udělají radost. Ostatním blízkým můžeme dát najevo, že nám na nich záleží, například tím, že je navštívíme.
A pak jsou zde ti, které osobně neznáme, ale kteří naléhavě potřebují naší pomoc. Například lidé, kteří nyní žijí mezi námi a jejichž příbuzní bojují o své životy, domovy a zemi na Ukrajině. Asi by nebylo nic těžkého najít někoho z nich ve svém okolí a potěšit ho malým dárkem. Tak proč to neudělat?
Autor je filozof a pedagog
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
