Daniel Kroupa: Protesty v Hongkongu a demokracie

Protesty v Hongkongu
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Protesty v Hongkongu

Protesty v Hongkongu trvají už od června letošního roku a nezdá se, že hned tak skončí.

Zpočátku, když pochodoval úzkými ulicemi milion nespokojených občanů, budil velkou pozornost světových médií. Dnes, přestože je provází násilí, se o nich už referuje jen tak pro úplnost.

Demonstruje se v Katalánsku, Iráku, Chile a také na jiných místech. Proto Hongkong už zajímá jen málokoho. Zkrátka, není to jediné místo na světě, kde jsou lidé nespokojeni a dávají to najevo.

Někde demonstrace vyvolalo zvýšení cen jízdného, jinde vysoké tresty separatistickým politikům anebo chudoba, nezaměstnanost a korupce. Někde protesty proběhnou pokojně, jinde se střílí gumovými projektily či dokonce ostrými. A brutální zásahy policie jsou pak důvodem dalších demonstrací.

Nakonec se v tom většina lidí přestane orientovat a zprávy o podobných událostech prostě jenom bere na vědomí, aniž se nad nimi pozastaví. Takový stav apatie a neschopnosti rozlišovat má však svá úskalí.

Na rozdíl od jiných míst ale v Hongkongu nejde o běžnou nespokojenost s poměry, ale takříkajíc o všechno. Čínská lidová republika, když v roce 1997 přebírala toto území od Velké Británie, přijala závazek, že po dobu 50 let ponechá občanům práva a svobody podle platných zákonů zavedených britskou správou a zachová zde samosprávu. Toto uspořádání se označuje jako „jedna země, dva systémy“.

Lidská práva a Čína

Pro komunistickou vládu v Pekingu je to ovšem patálie. Protože na tomto území, které jí podléhá, žijí občané, kteří se těší svobodám nesrovnatelně vyšším, než sami vládnoucí straničtí funkcionáři.

Kdyby totiž vysoce postavený čínský soudruh požadoval demokratické reformy tak, jak se jich dožadují hongkongští demonstranti, rychle by skončil na dlouhá léta v koncentračním táboře.

Příkladem může být nositel Nobelovy ceny míru pan Liu Siao-po, který v dokumentu Charta 08 předložil návrh nenásilného přechodu Čínské lidové republiky k demokracii. A byl odsouzen k 11 letům vězení (a v jeho nelidských podmínkách zemřel).

Čínský komunistický režim chce zajisté zachovat zdání, že v Hongkongu ponechává věci při starém. Zároveň však chce zastrašit tamní občany a donutit je, aby se podrobili státní ideologii. To byl i hlavní účel navrhovaného zákona o „vydávání zločinců“, který masové protesty vyvolal.

Myslím, že si demonstranti v Hongkongu (za svou vytrvalost v boji o zachování práva a svobody) zaslouží naší pozornost a respekt.

Jsou v postavení Davida proti Goliášovi. Čínský režim může kdykoli tyto nepokoje ukončit násilím stejně brutálním, jako když zakročil 4. června roku 1989 proti klidným demonstrantům na náměstí Nebeského klidu. Tam podle odhadů zahynulo 400 až 800 lidí.

Daniel Kroupa

Jak to všechno dopadne, dnes nevíme. Demonstrantům v Hongkongu se však podařilo vyvrátit jeden mýtus, který u nás šíří obhájci komunistického režimu, že totiž lidská práva a svobody jsou cizí čínské kultuře. Nejsou.

Autor je filozof a pedagog