Daniel Kroupa: Lustrace

Tyto vazby představovaly pro nový režim především bezpečnostní riziko: nebylo jasné, pro koho tito lidé pracují a jejich oddanost starému režimu byla spojená s oddaností okupační mocnosti – Sovětskému svazu. I ti, kteří tyto své závazky nebrali příliš vážně, byli podezřelí, že chtějí tomu novému spíše škodit než pomáhat. To byl hlavní důvod přijetí takzvaného lustračního zákona: otevřít do státní správy přístup novým lidem odborně způsobilým a bez závazků k minulému režimu.

Logickým vyvrcholením tohoto úsilí byl zákon o státní službě, který měl zaručit obsazování funkcí ve státě kvalitně připraveným lidem, s neposkvrněnou minulostí. Zákon, který byl schválen roku 2002, a který platí, má odloženou účinnost. Jednoduše: nehodil se do krámu těm politikům, kteří chtěli rozdávat funkce svým přátelům za odměnu.

Dnes jsou snahy, a věřme, že upřímné, tento stav napravit a zákon o státní službě uvést po patřičných novelách v účinnost. Otázka zní: má se při této příležitosti zrušit lustrační zákon? Vždyť hlavní důvod, proč byl přijat – bezpečnostní riziko - již pominul. Jenže ony byly i další důvody, proč bránit estébákům a funkcionářům komunistického režimu v přístupu do vedoucích funkcí.

Veřejná bezpečnost |foto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

Jestliže se někdo jednou zavázal okupační moci sloužit proti svým spoluobčanům, jestliže se zavázal, že se bude podílet na porušování lidských práv a to pro udržení utlačovatelského režimu - je ještě takový člověk schopen vykonávat svou funkci nestraně? A ve prospěch veřejnosti? O tom tedy budou rozhodovat ti, kteří se chystají hlasovat o lustračním zákoně. Bude to jistě odpovědné rozhodnutí.