Daně a ceny

2. únor 2004

Vláda včera přesunovala položky ze snížené pětiprocentní sazby daně do sazby základní a naopak, a základní sazbu se rozhodla snížit z dvaadvaceti procent na devatenáct. Změny v DPH prý posílí rozpočet o sedmnáct miliard a tento příjem mají inkasovat rodiny a firmy. Rodiny šest miliard, firmy jedenáct.

Obecně lze předpokládat, že zvýšení daně zvýší ceny, zatímco snížení daní pouze zvýší zisk firmám, které nebudou ke snižování cen donuceny konkurencí. Vztah mezi daní a cenou zdaleka není tak přímočarý, jak se tvrdí, a i po včerejším vládním šachování s položkami bude o cenách rozhodovat především nabídka a poptávka. Když se zamyslíme nad tím, co vytváří poptávku po zboží a službách, nepochybně je to především reklama. Mezi tím, co potřebujeme, a tím, o čem se pouze vlivem reklamy domníváme, že to potřebujeme, je podstatný rozdíl, který lze stručně vyjádřit konstatováním, že si především pořizujeme to, co nepotřebujeme. Pro nabídku platí, že pokud něco doopravdy potřebujeme, platíme za to víc než za to, co nepotřebujeme, takže máme sklon šetřit na tom, co potřebujeme, a raději výhodně kupujeme to nepotřebné.

Přesto nelze říct, že vláda včera zvolila neděli svým pracovním dnem zcela marně. Rozhodnutí o společném zdanění manželů, zvýšení rodičovského příspěvku a slevě na dani za dítě představuje do budoucna jistou úlevu pro rodiny s dětmi. Právě tato cílová skupina je dnes nejvíce frustrována reklamou a v budoucnu si snad bude moci ve větší míře pořídit i to, co nepotřebuje. Rozmrzelí jsou asi po včerejšku výrobci dětských plen. Jistě by pro ně bylo výhodnější dráž prodávat menší klientele než obalovat více dětí s nižší marží. Teď aby drahým plenám vyvinuli konkurenci dražších plen nové generace, které rodiče připraví o státní příspěvky a slevy.

autor: iho
Spustit audio