Daň ze slazených nápojů sníží růst obezity, věří ekonom. „Nápoje za to nemůžou,“ tvrdí liberální institut

Mělo by Česko zdanit slazené nápoje?

Martin Pánek: Nemělo. Nejsou na to data. A nevede to ke snížení obezity, jak se tvrdí.

Jakub Komárek: Za nás data mluví jasně. Česká republika má vysoký problém s obezitou. A ten problém se jenom zhoršuje.

Abych ta data citoval, tak dvě třetiny z nás mají nadváhu či obezitu. 20 procent Čechů je obézních a podle predikce do roku 2030 toto číslo může být až 30 procent.

Čtěte také

Spotřební daň na slazené nápoje? Diskriminační, říká ředitelka svazu. Zatím nejefektivnější opatření, oponuje ekonom

Zároveň se tato situace netýká jenom dospělých, ale i náctiletých. Z dat pediatrů víme, že obezita a nadváha se zejména u dětí zhoršuje. A to i v důsledku lockdownu v rámci covidové pandemie. A slazené nápoje jsou jeden z faktorů, které situaci zhoršují.

V naší studii citujeme mezinárodní výzkumy publikované v prestižních akademických žurnálech, které účinnost té daně potvrzují.

Pane Pánku, ve studii Institutu liberálních studií upozorňujete, že cukr není hlavním faktorem, který způsobuje obezitu. Jako jeden z faktorů byste ho ale uznal?

Pánek: Jasně. Cukr jsou kalorie v příjmu, na vstupu to vliv má. Ale lidé konzumují spoustu dalších věcí. Podíl přidaných cukrů ve slazených nápojích na celkovém kalorickém příjmu je malinký.

A pak také záleží na výdeji. Je přeci něco jiného, když láhev slazeného nápoje vypije někdo, kdo už jich ten den vypil pět, a něco jiného je, když to vypije profesionální sportovec.

Čtěte také

Hlavní příčinou obezity nebývá přejídání, upozorňují vědci. Záleží i na inzulinu

Obezita má náklady na zdravotní systém, ale nemůžeme říct, že za to musí pykat každý, kdo si někdy koupí slazený nápoj.

Komárek: Podle České lékařské komory stojí české zdravotnictví jenom obezita 30 miliard ročně. A podle jiných odhadů tvoří všechny socioekonomické náklady náklady 2,5 procenta HDP.

Zároveň je důležité říct, že cukr nesouvisí jenom s obezitou, ale i s cukrovkou, různými nemocemi srdce, různými druhy rakovin a samozřejmě se špatným stavem zubů. Nejde jen o obezitu.

Není to důvod, proč zdanit slazené nápoje, pane Pánku?

Pánek: Obezita je drahá pro zdravotní systém, až když je velmi vysoká. Souvisí to s indexem tělesné hmotnosti (BMI) a začíná to, když má člověk BMI víc než 40. Třeba já mám ještě 60 kilo k dobru, co můžu přibrat, než začnu být velmi nákladný pro zdravotní systém.

Takže ti velmi obézní lidé, kterých je ale málo, jsou velmi nákladní, to je pravda. Ale jak říkám, proč za to trestat jiné? Navíc data ze zemí, kde daň ze slazených nápojů zavedli, neukazují, že to vede k poklesu obezity. Ta data prostě neexistují.

Méně cukru v nápojích

Pane Komárku, jaká relevantní data máme ohledně výskytu obezity v zemích, kde daň mají, a zemí, které daň nemají? Je tu skutečně patrný vliv na snížení obezity v populaci?

Komárek: My vycházíme z doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) a z mezinárodních výzkumů. Tu daň zavedlo třináct zemí v Evropské unii a zároveň ji zavedla různá města ve Spojených státech a ve Spojeném království.

Například u Spojeného království se ukazuje krásný efekt té spotřební daně, pokud je navázána na koncentraci sladidel v nápojích. Protože po zavedení této daně jsou výrobci nuceni k tomu, aby reformulovali své výrobky tak, aby byly zdravější.

Čtěte také

Obezita není jen vinou pacienta, je důležité oslovit odborníka, nabádá k řešení problému lékař

Takže cesta vede přes reformulaci slazených nápojů a zároveň přes nižší spotřebu slazených nápojů a jejich náhradu za zdravější varianty.

Často v diskuzích zaznívá, že pak lidé budou konzumovat sladkosti. To výzkumy nepotvrzují.

A je důležité si říct to, že na jedné straně stojí světové výzkumy, které jsou publikované v prestižních recenzovaných žurnálech. A na druhé straně stojí excelová tabulka Institutu liberálních studí, která popírá spoustu dalších faktorů, jež obezitu ovlivňují.

Pánek: My nepopíráme zákon poptávky. Když je něco dražší, tak toho lidé kupují míň, s tím samozřejmě souhlasíme. Nevede to ale k bombastickým titulkům, které vždycky říkají zastánci této daně: že zavedení daně na slazené nápoje sníží obezitu.

Třeba v Mexiku zavedli tuto daň v roce 2014 s tím, že se sníží obezita. A ta naopak za těch deset let, co daň existuje, vzrostla. Prostě neexistuje země, kde se dá říct: tady zavedli daně ze slazených nápojů a klesla obezita.

Je prokázaný vztah obezity a spotřeby cukru? Poslechněte si celou debatu v audiu nahoře.