Daň z nemovitosti náleží obcím. Je to příspěvek občanů do místa jejich bydliště, míní šéf Svazu měst a obcí

17. srpen 2023

Bitva obcí se státem o to, kdo bude mít jaký příjem z jakých daní, zatím neskončila. Ani poslední kolo jednání na ministerstvu financí tento týden nepřineslo výsledek. Ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS očekává dohodu do konce srpna. Obce především stojí o to, aby jim zůstaly příjmy z daní z nemovitosti. Proč zatím nedošlo k dohodě, když všechny zúčastněné strany tvrdí, jak přátelská, korektní a vstřícná jednání se vedou?

Čtěte také

Od žádného z účastníků jednání nejsou informace, že by si někdo stěžoval na nedostatek dobré vůle nebo neochotu na straně ministra financí. Přesto neexistuje žádná pevná dohoda.

„Domnívám se, že i to, že jsme po tomto jednání všichni tři společně vystoupili s prohlášením, jednoznačně je signálem, že je tady cesta a dobrá vůle se dohodnout. Je ale ještě potřeba doladit detaily. Hlavní je, abychom se dohodli, jakým způsobem dojde ke snížení koeficientu daně z příjmu právnických a fyzických osob tak, aby mohla daň z nemovitosti zůstat stoprocentním příjmem obcí a na druhou stranu to mělo neutrální dopad do státního rozpočtu,“ říká předseda Svazu měst a obcí a starosta Kyjova František Lukl.

Čtěte také

Zatím to ale vypadá, že dohoda stojí na stejných základech jako před dvěma měsíci, a pomalu by se zdálo, že se ani nepohybuje někam vpřed.

Podle Lukla se ale blíží ke kompromisu a konečné dohodě, kterou spolu ministerstvo financí a Svaz měst a obcí a Sdružení místních samospráv nakonec uzavřou.

„Jak Svaz měst a obcí, tak Sdružení místních samospráv táhnou za jeden provaz, kdy se ministerstvo financí domnívá, že by mělo dojít k úpravě všech sdílených daní, a svazy mu říkají, že by daň z přidané hodnoty měla zůstat nedotknutelná. A také se bavíme o tom, zdali by tam měla zůstat valorizace toho příspěvku navázaná ať už na inflaci, anebo HDP,“ uvádí.

Částka do konsolidačního balíčku

Posledního jednání se zúčastnil nejen ministr financí, ale také pětikoalice, která bude podávat finální ozdravný balíček. Všichni se tehdy shodli na tom, že nejsou tak důležité konkrétnosti jako samotný celek.

Čtěte také

„Jestliže v návrhu konsolidačního balíčku bylo konstatováno, že by měly obce a města přispět částkou deset miliard korun tím, že dojde k navýšení daně z nemovitosti a ta celá půjde státnímu rozpočtu, tak je nejzásadnější, aby tato částka přispěla a byla součástí konsolidačního balíčku, a to, z jakých jednotlivých sdílených daní to půjde, je právě ta materie, o které my v tuto chvíli jednáme,“ říká.

Podle Lukla je důležité, aby daň z nemovitosti zůstala obcím právě proto, že je to příspěvek občanů do kasy jejich obce.

„Tyto finanční prostředky měly být použity na aktivity v dané obci. V podstatě občan má svou daňovou povinnost spojenou s tím, že se mu v místě bydliště opraví chodník, vznikne nová lavička či nějaký zelený pás, osvětlení, byť samozřejmě daň z nemovitosti kryje tyto náklady možná tak z jedné třetiny, ale návaznost občana a jeho daňového odvodu k danému místu považujeme za velmi podstatnou,“ míní.

Čtěte také

Není to ovšem jediný důvod zachování daně z nemovitosti na lokální úrovni. Jedním z těch hlavních je, že jde o dobře odhadnutelný a stabilní příjem.

„Je jednoznačné, jaký už v příštím roce výnos bude. V tuto chvíli tlačíme na to, abychom dohodu měli do konce srpna jasnou, aby zastupitelstva věděla, jestli mají upravovat svoje vyhlášky nebo jestli dojde k samotnému navýšení. Potom s výší této daně dokážou pracovat zcela přesně na rozdíl od jiných sdílených daní, kde je to mnohdy věštění z křišťálové koule,“ dodává.

Poslechněte si celý pořad Interview Plus v audiozáznamu. Moderuje Jan Bumba.

autoři: Jan Bumba , vkry
Spustit audio

Související