Apolena Rychlíková: Vláda chce zvýšit daň z nemovitosti. Je to krok dobrým směrem, zůstat jen u něj Fialův kabinet nesmí

12. květen 2023

„Daně nikdy nezvýšíme.“ I tak by se daly ve zkratce shrnout předvolební i povolební sliby koalice Spolu a vlastně celé vlády. Jakmile ale došlo na lámání chleba – tedy na zalátování nesmyslné díry v rozpočtu způsobené zrušením superhrubé mzdy – musel jít vládní populismus stranou. A na zvyšování některých daní tak přeci jen nakonec došlo.

Mezi nejdiskutovanější zvýšení bude bezesporu patřit změna u daní z nemovitosti. Právě o ní říkal v roce 2021 současný ministr financí Zbyněk Stanjura, že jde o „nebezpečný nápad“. „Nechápu, proč by stát měl trestat někoho za to, že si pořizuje bydlení,“ pronášel tehdy Stanjura do médií.

Čtěte také

Dnes však už mluví úplně jinak. A odvolává se na roky přehlíženou kritiku ze strany OECD, která nízké majetkové daně České republice dlouhodobě vyčítá. Máme je totiž hned druhé nejnižší v rámci 38 zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj.

Odborníci a odbornice na tento problém upozorňují dlouhodobě – ale debata o daních obecně je u nás skoro nemožná. Natož o těch majetkových. Česko přitom patří k zemím, v nichž je majetková nerovnost jedna z nejvyšších.

Reforma politiky bydlení

Čtěte také

Sazby daně z nemovitých věcí se podle materiálu ministerstva financí zvýší až na dvojnásobek, část tohoto výnosu nově půjde do státního rozpočtu. To bude v průměru znamenat výdaj pro majitele v řádech sto korun ročně. Příští rok prý takto získá dodatečných devět miliard korun.

Také bude zavedena automatická valorizace podle inflace, jež by měla začít platit od roku 2025. Návrh jde konečně dobrým směrem, protože výše daní z nemovitosti u nás byla dlouhodobě směšná a nedostačující. Racionální, věcná a poučená debata však jako by nebyla možná.

A to i proto, že vlastnická struktura je u nás, stejně jako ve většině postkomunistických zemí, výrazně vychýlená směrem k vlastnickému bydlení. To samo o sobě není problém, ale poslední data, která získali novináři ze serveru iRozhlas, ukázala, že je v Česku přibližně 223 tisíc investičních bytů. Ty vlastní 71 tisíc lidí.

Čtěte také

Vyplývá to z nové studie společnosti Dataligence, která vycházela z dat katastrálních úřadů. Analýza vychází z předpokladu, že investorem do bytu se stává člověk, který vlastní tři a víc bytů.

Pokud se má v Česku začít uplatňovat nějaká spravedlivá a smysluplná politika bydlení, bez debaty nad tímto typem nemovitostí se neobejdeme. A to i proto, abychom chránili samotné nájemníky. Ti by neměli být sekundárními oběťmi vládních opatření. Patří totiž rozhodně ke zranitelnějším skupinám u nás.

Bude nyní na ministru financí Stanjurovi i ministru pro místní rozvoj Bartošovi, aby se zkusili zamyslet nad propracovanějším modelem majetkových daní. Druhý jmenovaný proklamuje, že chystá reformu politiky bydlení. Nebylo by v ní na škodu přemýšlet například nad určitou formou progrese, která by více postihovala spekulativní nemovitosti.

Apolena Rychlíková

A z druhé strany by vůbec nebylo na škodu, kdyby se podařilo bonifikovat ty majitele nemovitostí, kteří třeba nabízejí férový a dlouhodobý pronájem. I na jejich ochotě totiž křehký systém bydlení, v němž nájemníci nemají zrovna silnou pozici, stojí. To vše jsou ale otázky pro další diskusi. Nyní je vhodné říct, že vláda samotným prolomením ideové bariéry v otázce majetkových daní udělala dobře. A snad nyní pohlídá, aby to nakonec neodnesli ti slabší.

Autorka je komentátorka serveru A2larm

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.