Další chyba Statistického úřadu

27. květen 2003

Statistika je poměrně přesný souhrn nepřesných čísel, tvrdí s oblibou odpůrci statistických výkazů. Nejnovější aféry s výsledky zahraničního obchodu jim dává za pravdu. Jedním škrtem pera došlo v těchto dnech ke snížení schodku zahraničního obchodu za první čtvrtletí letošního roku na polovinu. Při tom na vývozu a dovozu se fakticky nic nezměnilo. Šlo pouze o chybu ve zpracování dat generálního ředitelství cel.

Prý za to může přechod na nový počítačový systém. Výrazný zásah do důležitých dat zaskočil především ekonomické analytiky. Ti totiž, na základě různých ekonomických údajů, odhadují hospodářský vývoj. Což je důležité například pro sestavování státního rozpočtu a hlavně pro obchodování na burzách.

Například, vývoj hrubého domácího produktu bývá signálem, jak si vede ekonomika konkrétního státu. Od toho lze odvodit například pohyb měnových kursů a akcií. Nebo vývoj úrokových sazeb. Čím přesnější má člověk informace a čím lépe je dokáže vyhodnotit, tím více může vydělat třeba na nákupu akcií či dluhopisů nebo při investování do příslušné měny. Proto bývají údaje publikované Českým statistickým úřadem v ekonomických kruzích ostře sledovány.

Po dvou závažných chybách v relativně krátkém čase budou ekonomové tato data brát těžko vážně. Co když se za pár týdnů zase objeví oprava, která ukáže, že hospodářství stagnuje, nebo naopak že roste závratným tempem. Budou, například, zahraniční investoři brát vážně analýzy, na základě kterých se mají rozhodovat o tom, zda budou podnikat na území České republiky, nebo někde jinde. Zkrátka, to co se děje kolem české statistiky je skandálem, který by se neměl přecházet mávnutím ruky. Zvlášť, když nejde o ojedinělé pochybení.

O podobném případu ze začátku letošního roku se hodně diskutovalo. Také tehdy šlo o nesrovnalosti ve spolupráci mezi statistiky a celníky. Rovněž šlo o údaje týkající se zahraničního obchodu. V únoru tuto aféru odnesla šéfka Statistického úřadu Marie Bohatá. Její nástupce Fišer se ještě nestačil ohřát ve svém křesle a skandál se opakuje. A nic na tom nemění Fišerova slova, že obě aféry nelze srovnávat. Pokud existuje nějaká výrazná odlišnost, pak pouze v tom, že Fišer má více štěstí, než Bohatá.

K opravě údajů totiž tentokrát došlo ještě před zveřejněním vývoje hrubého domácího produktu, takže tato chyba nadělala, v uvozovkách, méně škody, než ta předchozí. Princip je však prakticky totožný. V lednu i tentokrát dodali celníci statistikům chybné údaje. Statistici je převzali a správně je spočítali. Takže se dobrali k přesnému souhrnu nepřesných čísel. Na začátku roku kvůli tomu rezignovala Bohatá a někteří její podřízení. Tentokrát náměstek generálního ředitelství cel Lubomír Moravčík.

Tyto výměny, samy o sobě, opakování chyb nezabrání. Ukazuje se, že chyba je buďto v příliš složitém systému statistických výkazů nebo v nekvalitní práci lidí a v jejich nedostatečné kontrole. Svědčí o tom událost z poloviny devadesátých let. Také tehdy došlo k opravě výsledků o zahraničním obchodu Také tehdy se chyba pohybovala v řádech desítek miliard korun. Také tehdy dodali špatné podklady celníci. Ti to vysvětlovali tím, že přesně nepochopili, co po nich statistici chtějí.

Je zajímavé, že k odhalení chyby tehdy došlo až zhruba po dvou letech. Zkrátka vše nasvědčuje tomu, že s kvalitou statistické práce si v České republice odpovědní politici a úředníci příliš nelámou hlavu. A když dojde k nějakému skandálu, vyřeší ho tím, že někoho odvolají z funkce nebo ho donutí k rezignaci. Nově dosazení lidé pak najedou do stejných kolejí a statistický vlak se bude nerušeně šinout dál. Samozřejmě až do chvíle, než si někdo všimne, že má jiný počet vagónů, než kolik vykazoval na poslední stanici. Nikoho však nenapadne, aby zabránil opakování chyb a pouze odvolá strojvůdce nebo průvodčího, takže dříve nebo později k omylům znova dojde. Právě takovýto kolotoč připomíná řešení problémů české statistiky. To může vést jedině k tomu, že ji časem nebude brát vůbec nikdo vážně.

Pro Český statistický úřad a pro celníky to bude mít jednu výhodu. Nebudou už muset přiznávat, že mají sice přesný součet, ale bohužel nepřesných čísel. Protože opakovaný vtip přestává být vtipem. Tím spíš, když jde o miliardy.

autor: Petr Hartman
Spustit audio