Crew Dragon vynese na ISS čtyři astronauty. Jde o první ostrou misi soukromé vesmírné lodi

13. listopad 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Posádka první operační mise soukromé lodi Crew Dragon společnosti SpaceX - Američanka Shannon Walkerová, její kolegové z oddílu NASA Victor Glover a Michael Hopkins a japonský astronaut Soichi Noguchi

První certifikovaná vesmírná loď Crew Dragon soukromé firmy SpaceX by měla v neděli v noci našeho času vyrazit k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Na misi s názvem Crew-1 se vydají čtyři astronauti a na oběžné dráze pobudou celkem šest měsíců.

První posádka amerického Národního ústavu pro letectví a vesmír (NASA) vyrazila k ISS soukromou lodí už v květnu. Nedělní odlet je ale unikátní v tom, že se jedná o první operační misi Crew Dragon. A navíc půjde o nejdelší lidskou misi, která vyrazí do vesmíru přímo z amerického území.

Kosmické loď Crew Dragon je první soukromou raketou, která může vozit lidskou posádku na ISS a zase zpět.

„NASA sama přiznává, že může jít o začátek nové éry. Už jenom tím, že se Američané skoro definitivně zbavují závislosti na ruských lodích Sojuz. Ale také proto, že běžně bývají posádky na Mezinárodní kosmické stanici šestičlenné, zatímco teď bude posádka o sedmi lidech,“ vysvětluje Dušan Majer ze serveru Kosmonautix.cz.

Každý den se na ISS provádí téměř tři stovky vědeckých experimentů z nejrůznějších vědeckých oborů – od biologie přes sledování Země až po astrofyziku, připomíná Majer. Díky jedné osobě navíc bude možné v americkém segmentu stanice zdvojnásobit čas, který je vědě věnován.

Start není nikdy jistý

V Kennedyho vesmírném středisku je už vše připravené. Žádný start rakety ale není jistý do chvíle, kdy se odlepí od země. Největším otazníkem je aktuálně počasí.

Čtěte také

Právě v těchto dnech totiž přechází přes Floridu tropická bouře Eta. V době, kdy má mise Crew-1 startovat, už bude sice pryč, ale protože jde o pilotovanou kosmickou loď, je nutné sledovat počasí po celé dráze letu.

„Je potřeba mít jistotu, že pokud by došlo k aktivaci záchranného systému, tak ta loď přistane do bezpečného území. Nebudou tam moc velké vlny ani foukat příliš silný vítr,“ popisuje Dušan Majer.

Více si poslechněte v audiozáznamu. Vše o startu vysvětluje vědecká redaktorka Martina Rasch.

autoři: Martina Rasch , Zuzana Marková
Spustit audio

Související