Covid můžete mít i dvakrát, napodruhé je ale onemocnění mírnější, zpochybňuje infektolog promořování

17. listopad 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Péče o pacienta s nemocí covid - 19 ve FN Plzeň

„Ukázalo se, že striktní uzavření hranic není to, co by zásadně ovlivňovalo epidemii. Ale některé věci nebyly doceněny,“ vysvětluje host Leonarda Plus infektolog a parazitolog František Stejskal z Ústavu imunologie a mikrobiologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Zatímco na jaře byly napříč Evropskou unií uzavřené hranice, na podzim ne. „Ta situace je zřejmě špatná všude a ukázalo se, že striktní uzavření hranic není to, co zásadně ovlivňuje epidemii,“ soudí Stejskal.

Čtěte také

„V posledních týdnech jezdí tisíce lidí na dovolenou do severní Afriky. Ale my přece nevíme, jaká epidemiologická situace tam je. I v Chorvatsku se zdálo, že je na tom tato země lépe, a viděli jsme potom, jak tam virus cirkuloval bezpříznakově a situace byla mnohem horší,“ upozorňuje infektolog.

A varuje: „To nejhorší, co by se mohlo stát, je, že v únoru naše vláda umožní cestovat zase lyžařům do středisek v Rakousku a Itálii. To by zase přineslo navýšení počtů případů.“

Jestli pojedu do hotelu v Rakousku, tak počet kontaktů zvýším. U nás je možné situaci lépe kontrolovat.
František Stejskal

Navíc tyto zahraniční cesty nemají vliv na hospodářství. „České ekonomice nic nepřináší to, že někdo v zimě pojede na dovolenou do Tuniska nebo lyžovat do Rakouska či Itálie. Měla by se zvažovat, jaká je míra lobbistických zájmů, ekonomických zájmů země a jaká je míra zdravotních zájmů. A to u nás v rovnováze není.“

Lékař je přesvědčen, že v zimě by se mělo cestování minimalizovat: „Snažíme se přece, aby se snížil počet mezilidských kontaktů. Jestli ale pojedu do hotelu v Rakousku, tak počet kontaktů zvýším, protože půjdu do restaurace a podobně.“

Čtěte také

Pokud v zimním období bude možné lyžovat, měl by se napřít zájem na česká lyžařská střediska. „V nich bude možné udělat hygienická opatření, rozestupy, sice asi nebude moci mít otevřené tamní restaurace, ale bude možné stravování u okének.“

„U nás je možné situaci lépe kontrolovat. Ale abychom u každého turisty, který se vrací z Rakouska, vyžadovali testy na koronavirus, není úplně účelné,“ soudí Stejskal.

Opakované nákazy mají mírnější průběh

Vědci stále přesně nevědí, jak dlouho vydrží protilátky po prodělání covidu-19. „Už i z České republiky víme o prvních lidech, kteří měli pravděpodobně druhou infekci. Ještě nedávno jsem se jako ostatní domníval, že to je spíše výjimečné a že lepší imunita bude trvat dlouhodoběji,“ říká Stejskal.

Čtěte také

„Ale kolegyně se vrátila z Tadžikistánu, kde se oficiálně hlásí denně kolem 30 případů pozitivních koronavirem, ale samozřejmě se tam onemocnění šíří masově. Vláda povoluje jen určitý počet pozitivních hlášení.“

Na jaře tam zemi zasáhla velká vlna s vysokými počty úmrtí i u poměrně mladých lidí. „Tehdy moje kolegyně s celou rodinou prodělala koronavirus, byla tam ztráta čichu, takže to bylo evidentní. A ukazuje se, že v Tadžikistánu, který byl výrazně postižen, stejní lidé, kteří měli těžkou pneumonii na jaře, znovu koronavirem onemocněli. Včetně rodiny této lékařky.“

Rozdíl je ten, že při druhé nákaze je onemocnění mírnější, nakažení nemají už těžký zápal plic, mají příznaky, ale bez komplikací.
František Stejskal

„Rozdíl je ten, že onemocnění je mírnější, nakažení nemají už těžký zápal plic, mají příznaky, ale bez komplikací. To není ale dobrá zpráva, protože se ukazuje, že i když covid masivně projde populací, tak může dojít k další infekci a člověk se opět může stát zdrojem onemocnění pro okolí.“

To je důležité pro globální úvahy o tom, jestli se můžeme tímto virem promořovat. „I vládní představitelé zase říkají, že zahájí očkování i promořování společně, někteří biologové a epidemiologové si myslí, že se populace může promořovat. I mezinárodně existují výzvy, aby se lidé promořovali.“

„Ale zdá se, že ani promořování nemusí být způsobem, jak se proti tomuto onemocnění budeme chránit,“ shrnuje poslední zkušenosti se šířením nového koronaviru během druhé vlny František Stejskal.

Co všechno stojí za tak masivním podzimním šíření koronaviru v Česku? Kolik toho víme o dlouhodobých následcích, které covid-19 způsobí v organismu? Obstojí ještě srovnání nového koronaviru s chřipkou?

Poslechněte si celé Leonardo Plus Andrey Skalické.

autoři: Andrea Skalická , Ondřej Čihák | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio