Co znamená pro Rusy 9. květen

„Sovětský svaz válčil 1418 dnů, z toho 1320 dnů zabraly aktivní bojové operace. V letech 1941 až 1944 bylo na východní frontě nasazeno 153 až 201 německých divizí. Celkem tam bylo zabito, zraněno, zajato či pohřešováno deset milionů vojáků wehrmachtu, což představuje tři čtvrtiny německých válečných ztrát,“ vypočítává článek v History Today závratnou statistiku.

Sovětský válečný průmysl prodělal za války největší vynucenou průmyslovou migraci v lidských dějinách. Nakonec vyprodukoval 95 099 tanků, 108 028 válečných letadel a 188 100 děl. Ačkoli měl ve srovnání s Třetí říší k dispozici pouze čtvrtinu uhelných zdrojů a třetinu oceli, vyrobil do konce války dvakrát více zbraní.

Čtěte také

Podle Ericsona se pracovnímu nasazení říkalo „válka o ocel, zbraně a jídlo“ – v rámci toho převážně ruské ženy vyrobily u pásu 427 milionů dělostřeleckých nábojů a 17 miliard zásobníků do pušek a samopalů. Válečná výroba dokázala také vyprodukovat 40 milionů tun potravin a 13 milionů tun paliva.

Za vítězství zaplatil Sovětský svaz více než 20 miliony mrtvých, 40 miliony zmrzačených a zničením třetiny průmyslových kapacit v evropské části Ruska. Gigantickému traumatu bylo později věnováno nejméně 20 tisíc monografií v ruštině, z toho dvěma oficiálním historiografiím, v 60. letech šestisvazkové, v 70. a 80. letech dvanáctisvazkové.

„Podle výroku ruského generála a později historika Pavla Andrejeviče Žilina se květnu 1945 možná nevyrovná ani říjen 1917, a rozhodně ne první vzlet člověka do vesmíru,“ konstatuje historický magazín. „Nedivme se proto, jak velký význam má 9. květen i pro dnešní Rusko,“ dodává.

Zpracováno ze zahraničního tisku.