Co vyprávějí krápníky o době ledové a permafrostu v Čechách?
Jeskyně jsou nevyčerpatelnou studnicí informací o klimatu a přírodě v minulosti. Právě takovou je i jeskyně Javorka v Českém Krasu. Nejen o jejím výzkumu hovořil v Magazínu Leonardo geolog Karel Žák.
„V jeskyních se hromadí sedimenty, rostou ve velkém krápníky, a v těch vzniká spoustu přírodních archivů, které nám mohou říct mnoho o přírodě v okolí jeskyně, klimatu minulosti a podobně,“ vysvětlil vědec.
V jeskyních panuje stálé klima a je v nich poměrně zásadité prostředí. „Takže drobné pozůstatky života jako jsou ulity měkkýšů nebo kosti obratlovců v jeskyni vydrží tisíce i statisíce let, zatímco na povrchu díky kyselým srážkám a erozi zmizí.“
„Takže jeskyně jsou něco jako časosběrná konzerva, do které se postupně ukládají informace o tom, co se dělo na povrchu,“ dodal Žák.
„Geolog Václav Cílek přinesl dva velmi zajímavé kousky karbonátu. Změřil jsem poměry stabilních izotopů a vyvalil jsem oči: výsledky padaly do oblasti, kde se dosud žádné analýzy nepohybovaly a ze které nebyla žádná data, což je velmi neobvyklé. Najednou máte na stole vzorky, které dosud nikdo nikdy neviděl.“
Právě jeho tým objevil neobvyklý jeskynní karbonát, neboli typ krápníku. „Běžné krápníky jsou tvořeny uhličitanem vápenatým. Izotopy uhlíku a kyslíku v krápnících obsažených se mění v závislosti na fyzikálních a chemických podmínkách.“
„Jak se mění klima, teplota v jeskyni a srážkové vody, tak se do krápníků postupně ukládá záznam o tom, co se dělo. A protože se krápníky dají datovat, tak můžeme měřit jejich izotopové poměry, a z toho se dozvědět o klimatu v minulosti.“
Krápníky se běžně studují v tisících studiích ročně, potvrdil geolog. „Ale to, co jsme našli my, bylo neobvyklé: kryogenní jeskynní karbonát.“
Krápník, tichý svědek permafrostu
Žákovu týmu se postupně podařilo prokázat, že tyto karbonáty vznikaly v době ledové, kdy normální krápníky nerostou, protože tehdy málo na povrchu prší, je chladno a vzniká souvislá zmrzlá vrstva, přes kterou vody nemohu pronikat do jeskyně.
„Jde o volné krystaly nebo polokoule, někdy plné koule, které leží na dně jeskyně, jednotlivé kousky dosahují až několika centimetrů. Tyto objekty byly známé z mnoha jeskyní v Německu, Polsku, na Slovensku i u nás, ale nikdo nevěděl, co to přesně je.“
Čeští vědci ale prokázali, že právě mrznutí vody je proces, který dává těmto karbonátům neobvyklé poměry izotopů.
Jaká je hlavní užitečnost tohoto poznatku? „Aby v jeskyni bylo pod nulou a mohla mrznout voda, musí být i permafrost, tedy místo, kde jsou teploty horninového masivu nižší než nula. A u nás permafrost není, až na vrcholky Alp a místy i Tater.“
„A právě tyto nálezy v jeskyních nám umožňují poznat, jak hluboko kdysi u nás permafrost dosáhl. To má velký význam pro řadu oborů, například stavebnictví, geomorfologii a další,“ popsal užitečnost objevu neobvyklého jeskynního karbonátu Karel Žák.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
