Co se stane na Balkáně po 10. prosinci?

Toho se obávají například Slovensko, nebo umunsko se silnými maďarskými menšinami. Obě země naznačily, že jednostrannou nezávislost Kosova neuznají. Mezinárodní tříčlenná delegace diplomatů z Evropské unie, Ruska a Spojených států bude sice generálního tajemníka OSN informovat o krachu své mise, jenže v Evropě vznikne nový stát, proti rezoluci Rady bezpečnosti OSN 1244, která jednoznačně garantuje nedělitelnost území Srbska a Kosova. A nová rezoluce vyhlášena nebude-Rusko již předem pohrozilo vetem, pokud s navrženým řešením nebude souhlasit Bělehrad. A ten nebude.

Srbsko samostatnost odtrženecké provincie, kde sice 90 procent populace tvoří kosovští Albánci, ale je to místo, kde se zrodila kultura Srbů, která v pravoslavných klášterech vzdorovala po staletí okupaci Osmanskou říší, nikdy neuzná. Mezi Srby, jejichž země byla koncem 90 tých let během války v Kosovu bombardovaná letouny NATO, roste pocit, že mezinárodní společenství opět řeší problém na jejich úkor.

Během rozhovorů mez srbskou vládou a zástupci kosovských Albánců nedaleko Vídně, jak se ukázalo opět neúspěšných, potvrdil srbský prezident Boris Tadič, že jeho země nikdy neuzná kosovskou separaci. Zároveň ale zdůraznil, že Srbsko kvůli Kosovu do války za žádnou cenu nepůjde.

Druhý den ale srbská televize vysílala v publicistickém programu besedu o příštím kosovském vývoji, za účasti poradce kosovského premiéra, Adema Vlasiho, mimochodem v dobách bývalé Jugoslávie pro režimního komunisty a také poradce předsedy srbské vlády Alexandra Simiče. Ten během vysílání prohlásil následovné: " Srbsko má z dob občanské války v bývalé Jugoslávii negativní zkušenosti s ozbrojenými konflikty. Jsme nyní moudřejší, a více ve střehu, ale v každém případě je i válka nástrojem obrany státního zájmu. Když někdo nerespektuje platné rezoluce OSN, která jediná má právo v krizových situacích reagovat, co může postižený stát dělat." Toto televizní vystoupení vyvolalo zneklidnění nejen v Srbsku, ale i v zahraničí.

Politici z okruhu prezidenta Tadiče se dušují, že jde jen o vystoupení v televizní debatě a odpověď na otázku moderátora, zda je i válka právním a politickým způsobem řešení situace, a že Srbsko žádnou další válku nechce. Prezidentova Demokratická strana konstatovala, že jde o zbytečnou a nebezpečnou pohrůžku.

Bělehradský politický analytik Jovo Bakič připustil, že by se Srbsko mohlo teoreticky bránit separaci Kosova i vojensky. Měl tím na mysli vojskům NATO, rozmístěným v Kosovu. Připomněl bombardování cílů v Srbsku letectvem Aliance na počátku kosovské války. Své vyjádření pro rozhlasovou stanici B-92 ukončil slovy, které cituji: "Jenom hlupák zaútočí proti mnohonásobně silnějšímu protivníkovi a jen totální kretén to může udělat podruhé, i když předem ví, že by dostal výprask. Je to jen hrozba nenabitou puškou, která má smysl jen tehdy, pokud by druhá strana nevěděla, že puška nabitá není."

Počátkem ledna proběhnou v Srbsku prezidentské volby. Jejich přesný termín sice Skupština nevyhlásila, ale už nyní je jasné, že nejsilnějšími adepty budou dosavadní hlava státu Boris Tadič, považovaný v srbských podmínkách za umírněného a kandidát ulranacionalistické Radikální strany Tomislav Nikolič. Poté co bude samostatnost Kosova nezvratná, a to pravděpodobně bude, mohl by Nikolič dokonce i zvítězit. Spělo by to zřejmě k mimořádným parlamentním volbám. Připomínám, že i v těch letošních zvítězili Radikálové, ale nesehnali koaličního partnera a tak vládu sestavovaly další strany. Tentokrát by už mohla Srbská radikální strana vyhrát dostatečně výrazně. A to by pro Evropu definitivně znamenalo ztrátu Srbska, klíčového státu západního Balkánu. Radikálové totiž jako alternativu integrace s Evropskou unií nabízejí sbližováni s Putinovým Ruskem a dokonce s Čínou.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .
Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .