Co řídí odlomený ocásek gekona

Autotomie je obranný mechanismus, který známe od plazů, obojživelníků, některých savců a velkého množství bezobratlých. Napadený živočich se dobrovolně vzdá nějaké část těla a doufá, že dravec zaměří svou pozornost právě na ni. Živočich zachrání holý život a ztracená část těla mu obvykle časem doroste. Biologové ze dvou amerických univerzit si všimli, že ocasy gekonů se relativně dlouho po odlomení od těla samy pohybují.

Elektromyografie a záznamy pořízené vysokorychlostní kamerou ukázaly, že ocas gekončíka nočního (Eublepharis macularius) v prvních 30 minutách po odlomení vykonává komplexní arytmické pohyby. Jejich součástí jsou i "dramatické" záškuby, při kterých ocas povyskočí až do výšky 3 cm. Otázkou je, jak to dělá. Vědci se domnívají, že ocas obsahuje sítě neuronů, které se označují jako generátory centrálního vzorce (central pattern generator, CPG) a jsou schopné řídit opakované pohyby.

Gekoni tak zřejmě dokazují platnost teorie, podle které mohou generátory centrálního vzorce vykonávat funkce i poté, co byly odděleny od centrálního nervového systému. Tím by se také dala vysvětlit spontánní aktivita končetin, která se občas objevuje i u lidí s přerušenou míchou.

Výsledky studie popisuje článek v Biology Letters.