Co nám vyprávějí mikrodiamanty? Třeba to, že tu v prvohorách stály české Himaláje

„Diamanty, které jsem nalezla, mají jen 10 až 30 mikrometrů, což jsou setiny milimetrů,“ vysvětluje ve Studiu Leonardo Kotková, která působí v České geologické službě a na Masarykově univerzitě v Brně.

Vědce zajímal výskyt hornin, které prokazatelně vznikly v různých hloubkách. „Ty, které pocházejí ze zemské kůry, jsou v těsné blízkosti s horninami, které pocházejí z pláště, což je běžná situace v Českém masivu... Tyto horniny vznikly v hloubkách, které se liší o 60 kilometrů či více, takže jsme potřebovali zjistit proč.“

Jediným důkazem pro tuto hypotézu je přítomnost diamantu, který je stabilní v hloubkách 140 až 150 kilometrů, zatímco v nižších hloubkách je stabilní grafit. „A diamanty, které jsme nalezli, byly v korových horninách.“

Řekli jsme si: co když ty korové horniny byly podsunuty tak hluboko, že došly až do pláště a spolu s plášťovými horninami vystoupily na zemský povrch?
Jana Kotková

„Zaměřili jsme se na podhůří Krušných hor, oblasti povodí Ohře, kde se těží české pyropy, tedy granáty, které známe ze šperkařství.“

Vědci také už věděli, že v této oblasti se horniny kůry vyzdvihují na povrch velmi rychle. „Je tedy velká pravděpodobnost, že se diamant zachová a nepřemění se při výstupu zase zpátky na grafit.“

Geoložka popsala detaily vlastního průzkumu. „Když jsem v nějakém vzorku objevila grafit, tak jsem si ho dala zvlášť, detailně ho dokumentovala, pod mikroskopem jsem detailně nafotila minerály se všemi inkluzemi.“

Prospekčním minerálem se stal grafit, který je vidět lépe a nepotřebujeme tisícinásobné zvětšení. Také jsme hledali uvnitř jiných minerálů, uvnitř granátu, kyanitu, zirkonu, protože diamant se zachová v nějakém kontejneru, kde je chráněn od přeměny při výstupu hornin z velkých hloubek.
Jana Kotková

„Pomocí přístroje zvaného Mikro-Raman jsem pak namířila laser na jedno místo. Diamant je dobrý v tom, že má charakteristický jeden spektrální pás..., který je tak intenzivní, že když jsme
poprvé diamant viděli, tak se spektrální pás skoro nevešel na obrazovku počítače.“

Nálezem mikrodiamantů však nic nekončí, ale teprve začíná. „Teď je možné s použitím nanotechnik zjistit spoustu věcí…, protože určit a charakterizovat prostředí a materiál, ze kterého diamant vzniká, je zásadní věc, kterou se zabývá mnoho vědeckých týmů na celém světě.“

„Kůra u nás musela být podsunutá do hloubek 140 až 150 kilometrů. To, že byla ponořena do tak velkých hloubek dále dokládá, že pohoří, které zde bylo v období prvohor před 340 miliony let, dosahovalo výšek současných známých vysokých pohoří,“ shrnuje geoložka Jana Kotková.