„Co jsem udělal pro druhé?!“ zeptal se farář Trojan nad rakví Palacha. O pár let později podepsal Chartu 77

Jakub S. Trojan na Olšanských hřbitovech 25.1.1969 na rakví Jana Palacha

Jakub Schwarz Trojan, evangelický farář, je známý mimo jiné tím, že pohřbíval upáleného studenta Jana Palacha 25. ledna 1969.

Tento farář patří mezi první, kteří veřejně prohlásili, že čin Palacha není zavrženíhodnou sebevraždou, ale obětí, která nás všechny zavazuje, burcuje a klade otázky:

„V tomto cynickém století, v němž se mnohdy lekáme, jak jsme všichni vnitřně malí, on nás přivedl k tomu, abychom se ptali otázkou, která z nás může učinit velké lidi: Co jsem udělal já pro druhé? Jaké je mé srdce? Za Čím jdu, čemu sloužím? Co je pro mě nejvyšší životní hodnotou? Po smrti Jana Palacha bude každému o něco těžší zůstat tváří v tvář této výzvě lhostejným a stane se takřka nemožným vrátit se k dennímu pořádku. Ještě před desíti dny známý jen úzkému kruhu, učinil nás všechny svými přáteli a zavázal nás do smrti tím, že vydal z lásky k nám tělo své k spálení,“ pronesl Jakub S. Trojan nad rakví Palacha.

StB ho vinila, že může za smrt Palacha

Státní bezpečnost Trojana předvolala na výslech v říjnu 1970. Obvinili ho, že upáleného studenta ke smrti přesvědčoval a připravoval:

„To jsem razantně odmítl. Tvrdili, že jsem se s ním setkal nejméně třikrát. Mluvil jsem s ním ve skutečnosti jen jednou. 25. prosince 1968 po bohoslužbě, kam přišel s maminkou,“ vypráví Jakub Trojan, který kázal v Neratovicích – Libišicích.

Palacha si zapamatoval: „Měl zvláštní tvář, která vyzařovala cosi mimořádného, byl dosti bledý, seděl, vím přesně kde, a pak se zúčastnil i večeře Páně, byl druhý vánoční svátek, a když jsme vycházeli, jak je u nás zvykem, farář stojí u dveří, podává každému ruku. On přitom řekl, že by církve měly něco dělat v situaci, ve které jsme byli. U dveří při loučení s účastníky bohoslužeb není samozřejmě čas na delší rozhovory, proto v té půlminutě, kdy padlo několik vět, mě zaujala právě Janova starost o to, jak se chováme. A pak o čtrnáct dní později měl pohřeb jeho strýc. Kostel byl plný a on byl jako příbuzný přítomen. Já jsem kázal na text z Ježíšova kázání na hoře, z Matoušova evangelia, blahoslavení, kteří trpí pro spravedlnost, to jsem četl. Já jsem sice věděl, že byl v kostele, to mi někdo řekl, ale neviděl jsem ho, protože tam bylo asi 250 lidí,“ popisuje Trojan setkání s Palachem.

Spáchal Palach sebevraždu nebo se obětoval

Hrob Jana Palacha

Smrt Jana Palacha podle Trojana nevyvolala v katolické ani evangelické církvi diskusi o tom, zda si může křesťan sáhnout na život:

„Prostě v tom byly obě církve zajedno. Že to není sebevražda ze zoufalství, což je charakteristika sebevraždy jako takové. My nikdy neznáme poslední důvody sebevraždy, díváme se na ni jako na únik ze svíravých okolností života, kdy si člověk neví rady, a tak si sáhne na život. Tady bylo jasné, že jde o něco jiného, šlo o sebezmaření jako znamení, abychom my ostatní se sebou něco udělali. Byla to oběť, která nás k čemusi důležitému zavázala.“

Jakub Trojan

Jakub S. Trojan podepsal Chartu 77, organizoval bytové semináře, komunističtí tajemníci pro věci církevní ho zbavili tzv. „způsobilosti k výkonu duchovenské služby“, nastoupil jako účetní do družstva Montáž, nejméně patnáctkrát ho zadržela StB, která ho sledovala a snažila se neúspěšně vydírat.

Po roce 1989 nastoupil jako profesor na teologickou fakultu UK, později se stal děkanem.

Vyprávění evangelického faráře Jakuba S. Trojana, které volně navazuje na předchozí Příběhy 20. století, uslyšíte v neděli 20. prosince 2015 na Plus od 20:10 hodin nebo v repríze 26. prosince na Radiožurnálu ve 21 hodin.