Co je znásilnění? Státní zástupci a policisté si zákon vykládají ve prospěch pachatelů, tvrdí novinářka
Kauza exposlance Dominika Feriho obviněného ze znásilnění znovu otevřela debatu o tom, jak tento trestný čin definovat. Před soud se totiž nedostaly všechny popsané případy: „Podle právní definice se o znásilnění jedná, pokud někdo násilím či pod hrozbou násilí donutí někoho k pohlavnímu styku, případně využije jeho bezbrannosti. Advokáti argumentují, že státní zástupci a policisté je vykládají velmi úzce a ve prospěch pachatele,“ upozorňuje novinářka Andrea Procházková.
Zástupkyně šéfredaktora týdeníku Respekt připouští, že znásilnění je specifický trestný čin, u kterého se důkazy odvíjí od tvrzení poškozených. Případy se navíc mnohdy hlásí až po letech, což ztěžuje dokazování, a někdy jde i o tvrzení proti tvrzení.
Čtěte také
V kauze Dominika Feriho podle ní ale znalecké posudky dokazují, že výpovědi pěti dalších žen jsou věrohodné, a proto by podle advokátů Adély Hořejší a Petra Uhla měly skončit před soudem, protože nepřímé důkazy ukazují na to, že se skutky reálně staly.
„Společenské vnímání se proměňuje. Trestné činy máme napsané v zákoně, ale to neznamená, že se čtou pořád stejně. Ať jde o znásilnění, nebo nenávistné projevy, které se ještě před 10 lety nedostávaly k soudu,“ připomíná právnička.
Podle ní následně došlo k politickému rozhodnutí a změně priorit ve státním zastupitelství a mezi politiky a padly první několikaleté tresty. „I u znásilnění jsou některé stereotypní představy o tom, co je normální. U státních zástupců a policistů ale chybí edukace. Existují viktimologické výzkumy toho, jak se chovají oběti znásilnění. Že běžnou reakcí není aktivní odpor, ale naopak paralýza a šok. Problém je, že to neznají,“ zdůrazňuje.
Dostatečný nesouhlas?
Poukazuje i na to, že je mnohem psychicky i fyzicky náročnější klást odpor pachateli, který je vyšší a těžší, a oběť se situaci podvolí, protože se obává, že pokud by kladla odpor, stane se ještě něco horšího.
Čtěte také
„Státní zástupci říkají, že to, že vyjadřujete nesouhlas, snažíte se někoho odstrčit, případně i uniknout z té situace, tak nestačí pro to, aby Dominik Feri nebo kterýkoli jiný pachatel mohl poznat, že dotyčný člověk nesouhlasil s pohlavním stykem. Ale už neříkají, co by bylo dostatečné,“ poznamenává.
Zároveň to prý není tak, že by státní zástupci a policisté podobné jednání nechtěli stíhat a nepovažovali ho za problematické: „Vidí to jako predátorské chování, hulvátské a necitlivé. Ale často neví, jak s těmi pojmy přesně pracovat, protože neexistují rozhodnutí soudu – protože se k nim ty případy vůbec nedostanou. Ženy nemají žádný návod na to, co je dostatečné násilí a jak má vypadat nesouhlas,“ dodává.
Roli hraje i to, že se státní zástupci obávají jít před soud s hraničními případy, které často končí odložením. „Nahlášených je okolo 600 až 800 případů znásilnění ročně, ale jen malá část se dostane před soud. Nemají s tím dostatečnou profesní zkušenost, protože soudce se za celý svůj život dostane k velmi malému množství případů. Na Prahu vycházejí asi dva případy za rok,“ tvrdí Procházková.
Proč soudci udělují nízké tresty za znásilnění? Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
Související
-
Definice znásilnění nepokrývá všechny situace, je potřeba to napravit, míní poslankyně Kocmanová
Měla by se změnit definice znásilnění na „pohlavní styk bez souhlasu“? „Ne. Zákon nemůže nahradit problémy ve společnosti,“ míní poslankyně Nováková (KDU-ČSL).
-
Soudní řízení je nesmírně náročný proces. Mnoho obětí tak znásilnění nehlásí, říká advokátka
V úterý začíná hlavní líčení v kauze, ve které obžaloba viní bývalého poslance a člena TOP 09 Dominika Feriho ze dvou znásilnění a jednoho pokusu o něj. On sám vinu odmítá.
-
Za znásilnění v Česku osm devět let „natvrdo“? To bych chtěla vidět, říká advokátka Lucie Hrdá
„Všichni měli pocit, že když vás někdo znásilní, tak pachatel bude sedět. Teď zjišťují, že se to neděje,“ říká advokátka Lucie Hrdá.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor


Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.